Kvůli předloze o růstu důchodů příští rok, kterou poslancům vrátil s úpravami Senát, zvláštní schůze Sněmovny s největší pravděpodobností nebude, byť má být účinná už koncem září. Na dotaz ČTK to řekl předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO). Poslanci se poprvé po prázdninách sejdou na schůzi od úterý 10. září.
Část krajů už v posledních dnech dostala svůj podíl ze slíbené miliardy korun od státu na sociální služby. Podle části poskytovatelů služeb a krajů ale chybí ještě nejméně jedna miliarda.
Senátní hospodářský výbor doporučil Senátu schválit vládní návrh, který má v příštím roce zvýšit průměrný důchod o 900 korun měsíčně.
Populace stárne a věk odchodu do důchodu se neustále zvyšuje. Hrozí nám proto, že budeme pracovat například až do sta let? Podle odborníků je to jednou velmi reálné.
Mimořádné navyšování důchodů se zřejmě v příštích letech už opakovat nebude. S výraznějším přidáváním důchodcům se teď zatím nepočítá. Vyplývá to z údajů v materiálu o přípravě rozpočtu na příští rok a s výhledem na roky 2021 a 2022, který se chystá v pondělí projednávat kabinet. Zatímco v příštím roce se má na důchody vydat o 36,9 miliardy korun víc než letos, v roce 2022 má to má být meziročně víc o 17,4 miliardy.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová oznámila, že na podzim představí „reformu“ důchodového systému. Pokud jste se zaradovali, že vláda začíná myslet strategicky a s delším horizontem, než je volební období, analytici vás zklamou.
Poslanci schválili návrh zákona o důchodovém pojištění, který předložila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Návrh nejvíce pomůže seniorům s nižšími důchody, kteří si polepší o zhruba 900 korun. Odborníci ale tak nadšení nejsou, podle nich se politici vůbec nevytáhli a splnili jen to, co je dáno zákonem.
Průměrný důchod vzroste příští rok zřejmě o 900 korun měsíčně. Sněmovna dnes schválila hlasy všech přítomných poslanců vládní novelu, která předpokládá jednorázový doplatek k penzím nad jejich zákonnou valorizaci. Půjde asi o 200 korun.
Je běžné, že v mládí se dlouhodobě připravujeme na aktivní část svého života. V produktivním věku podobná příprava na stáří už tak běžná není. Nedostatečná či úplná absence jakékoliv vlastní finanční přípravy může budoucí penzisty vést do velice obtížných situací.
Vyřizování důchodu se v posledních letech prodlužuje. Zatímco před šesti roky trvalo v průměru 36 dní, loni to bylo o 11 dnů déle.
Ministerstvo práce navrhuje, aby stát dětem neplatičů alimentů měsíčně posílal do 15 až 25 procent průměrné mzdy v ČR podle jejich věku.
Výpis z důchodového účtu nebo přesněji řečeno Informativní osobní list důchodového pojištění (IOLDP) vám na vyžádání zašle Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) jednou do roka. Obsahuje údaje, které o vás ČSSZ eviduje a které jsou důležité pro výpočet vašeho důchodu. Pokud v něm něco chybí, může to znamenat, že vám bude vypočten nižší důchod, což vás ve výsledku může připravit o statisíce.
Výše důchodů je jednou z často diskutovaných otázek napříč českou společností. Málokdo si ale uvědomuje, že o penze může lehce přijít, téměř lusknutím prstu.
Nová Strategie přípravy na stárnutí do roku 2025 obsahuje podle autorů "desatero" s opatřeními, která by mělo Česko v příštích sedmi letech provést.
Miliardu korun na platy v sociálních službách pošlou krajům půl na půl ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstvo financí, dohodly se na tom dnes ministryně Jana Maláčová (ČSSD), Alena Schillerová (za ANO) a předsedkyně Asociace krajů Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Regiony dostanou dále peníze z evropských fondů, k dispozici je 1,5 miliardy korun na tři roky. Ministerstvo práce na vybrané sociální služby poskytne ještě 447 milionů. Kraje požadovaly na sociální služby dvě miliardy korun.
Budoucí čeští důchodci, a to zhruba každý druhý ve věku 50 až 65 let (51,3 %) má na důchod naspořeno maximálně půl milionu korun. Přitom minimální částka, kterou doporučují odborníci, se pohybuje okolo dvou milionů korun. Tu má k dispozici jen jeden ze sta budoucích penzistů. Vyplývá to z průzkumu Broker Consulting realizovaného přes Instant Research od Ipsos.
Sněmovna chce po ministerstvech práce a sociálních věcí a financí návrh na doplacení dvou miliard korun na sociální služby. Návrh mají předložit poslancům do pátku příštího týdne. Už v úterý by měla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) poslancům říci, kdy peníze krajům pošle. Vyplývá to z usnesení, která dnes schválila dolní komora.
Ministerstvo práce se nechystá doplatit chybějící dvě miliardy na sociální služby ze svých ušetřených rezerv, jak žádají kraje. Z nespotřebovaných 6,2 miliardy korun totiž uhradí schválené navýšení příspěvků na péči či investice do informačních systémů. Novinářům to dnes řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní je informace o tom, že by její úřad měl k dispozici přes šest miliard, zavádějící a sociální služby by měl dofinancovat státní rozpočet.
Vyšší rodičovská by se od ledna měla týkat rodičů novorozenců i dětí do čtyř let, kteří budou příspěvek zrovna pobírat. Na této podobě navýšení z 220.000 na 300.000 korun panuje v koalici shoda. Na tiskové konferenci to dnes zopakoval premiér Andrej Babiš (ANO). O rodičovské by měla dnes rozhodnout vláda. Návrh musí ještě projednat Parlament a k podpisu ho pak dostane prezident.
Růst státních příspěvků zaměstnavatelům na plat lidí se zdravotním postižením vláda před zákonodárci nepodpoří, ale ani neodmítne. K novele skupiny poslanců, podle níž by mohly dosáhnout až 12.800 korun měsíčně místo nynějších 12.000 korun, se kabinet postaví ve Sněmovně neutrálně, schválil podle informací tiskového odboru úřadu vlády na svém dnešním jednání. Poslanci návrh zdůvodňují růstem minimální mzdy.
Češi mají nejdelší rodičovskou dovolenou z celé Evropské unie a celosvětově jedny z nejvyšších státních příspěvků. Podle zjištění projektu Evropa v datech však v míře porodnosti Česko předčí i státy, jejichž rodičovské benefity takové úrovně zdaleka nedosahují. Vedle nich jsou totiž podle sociologických výzkumů důležitá také opatření, která rodičům ulehčují péči o děti. Například letos zveřejněný průzkum CVVM ukázal, že pro 92 % Čechů je zásadní zejména podpora pružné pracovní doby nebo zkrácených úvazků pro rodiče malých dětí.
Zhruba 190.000 seniorek a seniorů musí měsíčně vystačit s důchodem pod 10.000 korun. Kolem 60.000 lidí pak nemá starobní penzi ani 8000 korun. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), které sněmovnímu sociálnímu výboru poskytla zastupující náměstkyně ministerstva práce pro pojistné systémy a dávky Kateřina Jirková. Hranice příjmové chudoby pro samotného člověka loni v ČR činila 11.963 korun, letos bude o něco vyšší.
K návrhu lidovců na snížení sociálních odvodů rodinám s více dětmi dala vláda nesouhlasné stanovisko. Na dnešní tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Předloha předpokládá, že rodiči dvou a více dětí by odvody klesly ze současných 6,5 procenta až na nulu podle počtu potomků. Návrh novely projedná Sněmovna.
8. října 2026 11:50
7. října 2026 13:27
7. října 2026 12:33
6. října 2026 11:24
6. října 2026 11:13
6. října 2026 10:45
5. října 2026 12:05
5. října 2026 11:43
2. října 2026 14:32
2. října 2026 14:23
1. října 2026 12:36
30. září 2026 22:35
30. září 2026 12:55
Evropa vstupuje do topné sezony s nižšími zásobami plynu než před rokem. Pokud přijde dlouhá a studená zima, nemusí být hlavním problémem jeho fyzický nedostatek, ale prudký růst cen. Ten by mohl zasáhnout průmysl i domácnosti.
Zdroj: Marie Dvořáková
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.
