Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Maláčová už nemá peníze. Z čeho MPSV doplatí chybějící miliardy na sociální služby?

CZK
CZK
Foto: INCORP images

Ministerstvo práce se nechystá doplatit chybějící dvě miliardy na sociální služby ze svých ušetřených rezerv, jak žádají kraje. Z nespotřebovaných 6,2 miliardy korun totiž uhradí schválené navýšení příspěvků na péči či investice do informačních systémů. Novinářům to dnes řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní je informace o tom, že by její úřad měl k dispozici přes šest miliard, zavádějící a sociální služby by měl dofinancovat státní rozpočet.

S výzvou, aby sociální služby doplatilo ministerstvo práce, přišla ve čtvrtek večer Asociace krajů. Její šéfka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) řekla, že má informaci od ministerstva financí, že resort práce má z minulých let přes šest miliard nespotřebovaných výdajů. Maláčová o pár hodin dřív po jednání s krajskými radními pro sociální věci naopak řekla, že bude usilovat o jednání členů vlády a zástupců krajů a o získání chybějících peněz ze státního rozpočtu.

"Kdybychom ty peníze měli (v rezervě ministerstva práce), tak už dávno problém neřešíme a dofinancování sociálních služeb a sociální práce je vyřešené. Máme 6,2 miliardy nespotřebovaných výdajů, ale všechny jsou alokovány - na dofinancování evropských projektů, na dofinancování příspěvku na péči, na investice," uvedla Maláčová.

Příspěvky na péči lidem v domácí péči, kteří jsou úplně odkázáni na pomoc, se zvedly v dubnu. Od července se pak dávka navýší i dalším, kteří se bez pomoci neobejdou, tedy ve třetím stupni. Podle Maláčové se sice přidání schválilo, v rozpočtu se na ně ale další peníze nevyčlenily, takže je resort platí z nespotřebovaných výdajů.

Další část z rezervy ministerstvo využije na investice do přípravy nových informačních systémů. "Jestli máme zvládnout přechod na nové IT systémy ke konci příštího roku, tak přesun těchto investic by asi přechod ohrozil," dodala Maláčová.

Nový jednotný informační systém měl fungovat původně už od roku 2017, přípravy ale od počátku nabraly zpoždění. Maláčová už dřív opakovaně uvedla, že by nové systémy měly být v provozu nejpozději do konce roku 2020, tedy plně od ledna 2021. Sněmovna ale začátkem května v novele s úpravou e-neschopenek schválila i roční odklad, tedy na rok 2022. Roční prodloužení nynějšího provozu stojí asi půl miliardy korun.

Šéfka resortu práce dnes zopakovala, že předpokládá, že se do jednání o získání peněz od státu kraje víc zapojí podobně jako při nedávné žádosti o prostředky na opravy silnic, kdy po vyjednávání získaly čtyři miliardy korun. Maláčová bude usilovat o společnou schůzku s ministryní financí, premiérem a šéfkou asociace krajů. "Udělám vše pro to, aby vláda ze státního rozpočtu dvě miliardy dofinancovala," dodala ministryně.

Pro peníze do kolonky nespotřebovaných výdajů ministerstvo sahalo už v minulosti. Předloni třeba krajům poslalo z této rezervy dodatečně na nařízený růst výdělků v sociálních službách 822 milionů korun. Minulý rok zas ministryně první Babišovy vlády Jaroslava Němcová (ANO) dala půl miliardy z nespotřebovaných výdajů na úhradu slev na jízdném.

Témata:  Jana Maláčová Ministerstvo práce a sociálních věcí Peníze

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy