Do roku 2038 přestane Německo používat energii z uhlí

Po mnohahodinovém závěrečném jednání se na tom dnes časně ráno usnesla německá takzvaná uhelná komise. Počítá také s tím, že regiony, na které bude mít ústup od uhelné energie největší dopad, v příštích dvaceti letech dostanou 40 miliard eur (přes bilion korun) strukturální pomoci. V Německu provozuje hnědouhelné doly a elektrárny také Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského.

Uhelná komise, v níž zasedali zástupci vlády, průmyslu, odborů i organizací na ochranu životního prostředí, sice o konci uhelné energie v Německu nerozhoduje sama - primární zodpovědnost připadne vládě a parlamentu, přesto je ale její doporučení považováno za klíčové, protože se počítá s tím, že se jím politici budou řídit.

Odklon od uhlí, z něhož nyní Německo čerpá asi třetinu energie, má být podle komise oficiálně pojmenované Růst, strukturální změny a zaměstnanost postupný. Do roku 2022 se podle magazínu Spiegel uzavřou černouhelné a hnědouhelné elektrárny o celkovém výkonu 12,5 gigawattu. Do roku 2030 se pak počítá s koncem dalších elektráren, takže by v tu dobu spolková republika z uhlí získávala už jen 17 gigawattů ročně - devět z hnědouhelných elektráren a osm z černouhelných - zatímco dnes je to 45 gigawattů.

Do konce roku 2038 se energie z uhlí přestane využívat zcela. V roce 2032 se přezkoumá, jestli nebude možné celý proces o tři roky uspíšit. Postižené regiony, k nimž patří zejména trojice východoněmeckých zemí Braniborsko, Sasko a Sasko-Anhaltsko, dostanou výraznou finanční pomoc, která má být ukotvena ve zvláštním zákoně, jenž bude závazný i pro příští vlády.

Německo, kde se už loni přestalo těžit černé uhlí, se s energií z uhlí začne loučit ve stejné době, kdy zavírá také jaderné elektrárny. Poslední z nich bude odpojena ze sítě v roce 2022. Proto komise počítá s tím, že přinejmenším dočasně elektřina zdraží. Aby to nemělo přílišný dopad na občany, chce komise, aby rozdíl pokryl vládní příspěvek ve výši nejméně dvou miliard eur (51 miliard korun) ročně. Další peníze budou nutné na odškodnění provozovatelů uhelných elektráren, kteří je uzavřou předčasně.

Změny se dotknou také společnosti Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského, která v roce 2016 v konsorciu s finanční skupinou PPF Investments koupila východoněmecké doly Jänschwalde, Welzow-Jih, Nochten a Reichwalde, elektrárny Jänschwalde, Schwarze Pumpe a Boxberg a jeden blok elektrárny Lippendorf. V oblasti EPH zaměstnává na 8000 lidí.

Témata:  Německo,  Těžba uhlí,  uhlí