Bankrot... Co musí USA do úterý stihnout?

Situace ohledně hlasování o zvýšení dluhového stropu USA se v posledních dnech řádně zkomplikovala. Rozpory nejsou pouze mezi republikány a demokraty, ale množí se i uvnitř samotné Republikánské strany. Republikánský návrh na krátkodobé navýšení dluhového stropu Spojených států v pátek podle očekávání neprošel americkým Senátem, kde mají většinu demokraté. Proti návrhu republikánského předsedy Sněmovny reprezentantů Johna Boehnera hlasovalo 59 zákonodárců, podpořilo jej 41 senátorů. Návrh už před tím v pátek přitom prošel Sněmovnou reprezentantů, když se pro něj vyslovilo 218 poslanců a proti hlasovalo 210. Ke 188 demokratům se proti návrhu připojilo 22 republikánů. Neúspěch návrhu zákona v Kongresu otevřel cestu k víkendovému dojednání dohody mezi oběma stranami. Očekává se, že debatu zahájí vůdce demokratické většiny v Senátu Harry Reid. Návrh, na němž se shodnou republikáni i demokraté, by mohl projít Senátem v pondělí v 08:00 východoamerického času (14:00 SELČ).

Boehnerův návrh zákona počítal s krátkodobým navýšením dluhového limitu o 900 miliard dolarů (15,3 bilionu korun), zároveň ale obsahoval škrty ve veřejných výdajích ve výši 917 miliard dolarů (15,6 bilionu korun) v následujících deseti letech. Navýšení by ale vystačilo jen na několik měsíců. Demokraté upřednostňují dlouhodobé řešení a škrty ve výši 2,2 bilionu dolarů. Americký Kongres musí zvýšit strop zadlužení Spojených států ze současných 14,3 bilionu dolarů (zhruba 240,7 bilionu Kč) nejpozději do úterý 2. srpna. Pokud se to nepodaří, nebude vláda schopná platit účty, což by mohlo vyvolat nejen turbulence na globálních finančních trzích, ale i vehnat USA zpět do recese. Neúspěch by vedl i k platební neschopnosti země, k snížení úvěrového hodnocení a poškodil by i postavení dolaru jako rezervní měny ve světě.

Podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka jde o závažnou situaci, přesto k selhání USA jako věřitele dojít nemusí. Postupně přitékající daňové příjmy by podle něj měly postačit k financování nejnutnějších výdajů. Vláda USA si i bez emise nových dluhopisů podle Marka bude moci dovolit financovat sociální zabezpečení, zdravotnictví, platit nejdůležitější armádní výdaje a obsluhovat svůj dluh.

"Technicky by tedy nedošlo k bankrotu, neboť by žádný věřitel nepřišel zkrátka. Ekonomicky ale ano, neboť značná část výdajů by musela být zastavena, což by se okamžitě a výrazně projevilo na ekonomické situaci země. USA by se s 99procentní pravděpodobností opět ponořily do recese a nezaměstnanost by začala znovu stoupat," uvedl pro agenturu Mediafax Marek. Na finančních trzích by podle něj zřejmě propukla panika, protože "americké státní dluhopisy jsou pevným bodem, kolem kterého se točí celý finanční vesmír". Podle Marka představují základní instanci, ke které se poměřuje riziko všech ostatních investic. Banky, pojišťovny a fondy po celém světě mají ve svých portfoliích obrovský objem krátkodobých i dlouhodobých dluhopisů v hodnotě 14 bilionů dolarů (235,6 bilionu Kč). V jednání jsou nyní dva plány zvýšení dluhového stropu i úspor v americkém rozpočtu, které obě strany považují za nutné. Demokraté navrhují rozpočtové úspory ve výši 2,7 bilionu dolarů (zhruba 45,4 bilionu Kč) během deseti let a dluhový strop pro státní dluh by se podle nich měl zvýšit tak, aby peníze vládě vydržely celý rok 2012, kdy se budou konat prezidentské volby. Republikáni to ale odmítli s tím, že plán obsahuje účetní triky. Republikánský šéf Sněmovny reprezentantů John Boehner představil konkurenční plán republikánů, kteří chtějí, aby se strop pro státní dluh zvýšil ve dvou krocích. Nejprve na půl roku zhruba o bilion dolarů (16,8 bilionu Kč), což by doprovázely zhruba stejně vysoké škrty v průběhu následujících deseti let. O dalších škrtech by se pak jednalo během dalších šesti měsíců. Celkem by měl plán přinést úsporu tří bilionů dolarů (50,5 bilionu Kč). Prezident Barack Obama a další demokraté to ale odmítají. Důležitější než aktuální "zákopová válka" v Kongresu a Bílém domě je podle Marka skutečnost, že z dlouhodobého hlediska jsou veřejné finance USA neudržitelné a fiskální konsolidace je nezbytná. To byl podle něj také důvod pro zhoršení výhledu ratingu USA agenturou Standard & Poor’s v dubnu letošního roku.

"Letos dosáhne cyklicky očištěný rozpočtový deficit zhruba osmi procent HDP. Ke stabilizaci dluhu na úrovni 100 procent HDP, kam letos vystoupí, potřebují USA srazit deficit alespoň na polovinu. Jenže dluh na úrovni 100 procent není příliš velká záruka stability. Dluh obvykle nezvyšuje rizikové prémie požadované investory, pokud nepřesahuje hranici 60 procent HDP. Pokud by Obama aspiroval na tuto metu, musel by rozpočet zhubnout podstatně více. Strukturální saldo by muselo klesnout na 2,5 procenta HDP," upozornil Marek. "Fiskální konsolidace takového rozsahu bude ekonomiku bolet. Obama se rok před volbami ocitá ve složité situaci. Fiskální politika potřebuje dietu a nezaměstnanost se opět začala zvyšovat, jak ukazují poslední údaje," dodal Marek. Dluhový strop byl zvýšen už mnohokrát. Od roku 1962, kdy byl zaveden, byl zvýšen celkem 74krát. A není to ani poprvé, kdy se USA nachází na pokraji defaultu. Už v roce 1979 byl zvýšen dluhový limit na poslední chvíli. Tehdy ale šlo o navýšení dluhového stropu "jen" na 830 miliard dolarů. V současnosti činí 14,3 bilionu dolarů (zhruba 240,7 bilionu korun).

Témata:  USA