Zájem Čechů o pasivní domy stoupá. Zažádejte si o dotaci i vy

Stavební preference a nároky Čechů na výstavbu se za poslední rok výrazně změnily. Při plánování už pro ně není klíčovou záležitostí pořizovací cena, ale dlouhodobá úspora a komfort. Centrem jejich pozornosti se stávají pasivní domy. „Pro zákazníky už není primární to, jestli je stavba levná, ale zajímá je naopak řešení, kde nevznikají poruchy a zároveň vznikají velké úspory v teplech,“ hodnotí českou stavební poptávku Jan Krampl ze společnosti HELUZ, která je největším českým výrobcem cihel. „Ještě před dvěma lety byly dotazy na pasivní domy opravdu ojedinělou záležitostí, zeptat se na ně přišli třeba dva zákazníci za měsíc. V tuto chvíli registrujeme několik dotazů denně,“ dodává.

Pasivní domy totiž garantují měrnou spotřebu tepla nepřesahující 15 kilowatthodin na metr čtvereční za rok. Znamená to, že dokážou oproti běžným stavbám uspořit až 90 % nákladů na vytápění. Mají též kvalitní a stálé vnitřní prostředí. Využívají totiž takzvané rekuperace, tedy získávání tepla z odpadního vzduchu v místnosti a následné předání tohoto tepla čerstvě příchozímu chladnému vzduchu. Přísun čistého vzduchu je tak v interiéru zajištěn i v zimě nebo v noci, kdy majitelé nemohou či z jakéhokoli důvodu nechtějí zrovna otevřít okno. Právě tyto vlastnosti navyšují pořizovací cenu pasivních domů, ve skutečnosti však nejsou energetické stavby nijak výrazně dražší. Důležitý je výběr vhodného projektanta.

„Zkušený architekt či projektant umí navrhnout pasivní dům, jehož pořizovací náklady jsou maximálně o 15 % vyšší oproti výdajům na ten běžný. Poptává-li investor u nějaké firmy pasivní dům a dostane se mu odpovědi, že by měl zaplatit o třetinu, nebo dokonce o polovinu více, měl by to pro něj být jednoznačný signál, že firma neví, o čem mluví. Takové neodborné firmy pak vytvářejí iluzi o tom, že pasivní dům musí být velmi drahý,“ popisuje Iva Černá z Centra pasivního domu, což je nezávislé odborné sdružení poskytující konzultace, poradenství nebo certifikace pasivních staveb.

Stoupající poptávku po úsporných a rentabilních stavebních technologiích potvrzuje též například Lubomír Valenta z firmy Lomax. Češi podle něj myslí na komplexní úsporu i v detailech domu. „Naši zákazníci se stále častěji zajímají o způsoby, jak zamezit zbytečným únikům tepla například z garáží. I dobře vybraná garážová vrata pro ně totiž mohou předznamenat nižší náklady.“ Ušetřit se mimo jiné snaží i na procesu stavění a stavby na klíč nahrazují takzvanou svépomocí. „Lidé přestávají ve velké míře využívat stavební firmy a snaží se hodně věcí udělat sami,“ potvrzuje Eliška Klimešová z podniku Xella CZ, který v Česku zastupuje značku Ytong.

Motivací ke stavbě pasivního domu jsou pro rodiny pak i dotace v rámci programu Nová Zelená úsporám. Ministerstvo životního prostředí totiž v rámci takzvané druhé výzvy programu připravilo celkem 1,9 miliardy korun, které chce poskytnout na snižování energetické náročnosti stávajících rodinných domů, výstavbu rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností a efektivní využití zdrojů energie. Od 1. dubna 2014, kdy program začal, bylo přihlášeno více než čtyři sta nových plánovaných pasivních staveb.

Témata:  stavebnictví,  zelená úsporám