Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Začal platit nový stavební zákon. Jaké změny přináší?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Celou řadu změn přináší nový stavební zákon, který nabývá účinnosti od 1. července. Jeho cílem má být zjednodušení a zrychlení procesu stavebního řízení. Řada lidí ale kvůli obavám z nových pravidel a také kvůli rostoucím poplatkům u některých staveb podávala žádost o stavební povolení těsně před začátkem účinnosti zákona. Zahlcenost stavebních úřadů tak může zejména na začátku proces zpomalit.

Zásadní změnou v zákonu je nové vymezení staveb. Dělit se budou na drobné, jednoduché, vyhrazené a ostatní stavby. U kategorie drobných staveb nebude zapotřebí povolení a ani kolaudace. Za drobné stavby se považují stavby do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 metrů výšky s nejvýše jedním podlažím, skleník do 40 m2 a podobně. „Pokud například při stavbě terasy nebo verandy nebude zasahováno do nosných konstrukcí, nebude změněn vzhled a způsob užívání stavby, bezpečnost a nejde o kulturní památku, obejde se bez stavebního povolení,“ říká Hana Grinacová z Advokátní kanceláře Grinacová.

Novinkou je také pouze jedno správní řízení o povolení záměru. Žadatelé už nebudou muset nejdříve získat územní rozhodnutí a následně stavební povolení. Úřady musí žádost posoudit do 60 dnů, což je základní délka pro stavební řízení. Pro takzvané jednoduché stavby je lhůta kratší, například stavba rodinného domu tak musí být posouzena do 30 dnů.

„Jednou z velkých změn, kterou zákon přináší, je výrazné zjednodušení formy podávání žádostí o povolení stavby. Z pohledu veřejnosti už nebudou vznikat nejasnosti, kterou žádost zvolit při různých typech stavby. Zákon mimo jiné přináší i úpravu pravidel týkajících se černých staveb, díky tomu se omezí jejich vznik,“ uvádí Jiří Šetina, jednatel Stavební firmy Plus.

Jednání s úřadem má zjednodušit portál stavebníka, který digitalizuje komunikaci se státem v oblasti stavebního řízení. Jeho hlavním cílem je zejména usnadnění komunikace mezi stavebníky, stavebními úřady a dotčenými orgány.

Složitější legalizace černých staveb

Nový stavební zákon se zaměřil i na černé stavby, konkrétně zpřísňuje podmínky pro jejich dodatečnou legalizaci. „Na rozdíl od nynějšího zákona jde o zpřísnění podmínek, kdy lze stavbu dodatečně povolit. Legalizace bude možná jen v případech, kdy bude uhrazena pokuta za přestupek a u stavby se nevyžaduje povolení žádných výjimek. Majitelé tak budou nuceni černé stavby odstranit, protože jednoduše nesplní zákonem dané podmínky,“ popisuje Jiří Šetina ze Stavební firmy Plus.

Zejména kvůli nedůvěře a rostoucím poplatkům u některých staveb, kdy žadatelé zaplatí místo několika stovek korun i deset tisíc, zahltil stavební úřady velký počet žádostí. I to může přispět k tomu, že zejména v prvních týdnech platnosti bude potřeba trpělivosti.

„Až praxe ukáže, co je potřeba ještě doladit, ať už se to týká softwarového vybavení úřadů či zaškolení úředníků, kteří budou povolení vydávat. Celý proces může zpomalit fakt, že jsou aktuálně úřady zahlceny žádostmi podanými ještě v rámci stávajících pravidel. Mnoho subjektů se totiž snažilo odevzdat žádost do konce měsíce,“ dodává Jiří Šetina.

Témata:  stavebnictví

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.