Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Diskriminace na trhu práce? Průzkum odhalil velký problém

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Výrazná většina občanů ČR (73 %) se domnívá, že na našem trhu práce dochází k diskriminaci určitých skupin obyvatel. Tento podíl je ale nejnižší za posledních deset let, kdy toto téma v zrcadle mínění veřejnosti sledujeme. K diskriminaci v zaměstnání dochází podle názoru lidí nejčastěji kvůli věku. Časté je ale také znevýhodňování kvůli zdravotnímu postižení nebo těhotenství či mateřství.

Jednou z hlavních oblastí, v nichž může ve společnosti docházet k diskriminaci, je snižování šancí na uplatnění v zaměstnání. Z výsledků říjnového výzkumu STEM vyplývá, že jednoznačná většina veřejnosti (73 %) si myslí, že u nás jsou v zaměstnání některé skupiny obyvatel znevýhodňovány. Třetina lidí je o tom dokonce přesvědčena pevně. S existencí diskriminace na pracovním trhu nesouhlasí jen čtvrtina občanů.

Výsledky výzkumů STEM realizovaných na téma diskriminace práce od roku 2004 ukazují, že na znevýhodňování určitých skupin obyvatel na trhu práce u nás poukazuje stabilně výrazná většina občanů. V loňském a letošním roce však zaznamenáváme mírné oslabení tohoto názoru. Podíl souhlasných odpovědí je v současnosti nejnižší za posledních deset let, kdy tuto problematiku sledujeme.

Jaké jsou nejčastější důvody, kvůli kterým podle veřejnosti dochází k diskriminaci na trhu práce? Jednoznačná většina dotázaných občanů (85 %) tvrdí, že v zaměstnání dochází k diskriminaci na základě věku. Tři čtvrtiny lidí se domnívají, že diskriminujícím faktorem na trhu práce je velmi nebo poměrně často také zdravotní stav či postižení. Podle dvou třetin občanů dochází k nerovnému přístupu v zaměstnání z důvodů těhotenství nebo mateřství.

Nižší podíl, stále však nadpoloviční (53 %), se domnívá, že na trhu práce dochází k diskriminaci kvůli rasovému nebo etnickému původu. Polovina lidí vidí časté znevýhodňování v zaměstnání kvůli pohlaví nebo kvůli rodinnému stavu a povinnostem k rodině.

Podle necelé třetiny lidí (29 %) dochází na trhu práce k diskriminaci z důvodů národnosti nebo státního občanství. Jen nízký podíl lidí připouští diskriminaci v práci na základě názorů (politika, víra), sociálního původu nebo majetku či odlišné sexuální orientace.

Z časové řady od roku 2004 nejsou patrné žádné výraznější změny v hodnocení jednotlivých druhů diskriminace. Lze ale říci, že frekvence výskytu většiny zkoumaných důvodů diskriminace se v čase postupně mírně snižuje. Znatelně je to vidět u diskriminace z důvodů těhotenství nebo mateřství a rasového nebo etnického původu.

Lidé politicky orientovaní vpravo méně často než středově nebo levicově smýšlející vidí diskriminaci na našem pracovním trhu z důvodů pohlaví, politického smýšlení nebo politické činnosti či sociálního původu nebo majetku.

Ženy významně častěji než muži uvádějí, že u nás často dochází k diskriminaci na základě pohlaví (ženy: 55 %, muži: 43 %), rodinného stavu a povinností k rodině (ženy: 53 %, muži: 44 %) a také těhotenství či mateřství (ženy: 69 %, muži: 60 %).

Témata:  lidé nezaměstnanost

Aktuálně se děje

30. července 2026 13:49

Parkování u obchodních center má svá pravidla. Za chybu hrozí pokuta

Parkoviště u obchodních center a supermarketů bereme jako samozřejmost. Přijedeme, zaparkujeme, nakoupíme a odjedeme. Na první pohled jde o obyčejný prostor, kde „platí zdravý rozum“. Ve skutečnosti však jde o prostor, kde se střetává soukromé vlastnictví, pravidla silničního provozu i ochrana spotřebitele. Právě zde proto mnohdy vznikají nedorozumění a někdy i nepříjemné spory mezi řidiči, provozovateli parkovišť nebo pojišťovnami. 

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

USA překvapivě skupují vlastní dluh, bitcoin těží z oslabování dolaru

V USA se včera stalo něco, co může být pro trhy mnohem důležitější, než se na první pohled zdá. Ministr financí Scott Bessent vytáhl proti vysokým dlouhodobým úrokům poměrně neobvyklou zbraň. Americké ministerstvo financí oznámilo, že nejméně zdvojnásobí objem odkupů starších státních dluhopisů se splatností 10 až 30 let. Zjednodušeně: stát se stane větším kupcem vlastních dlouhodobých dluhopisů.