Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

47 procent Čechů si pořizuje software pirátsky

47 procent Čechů si pořizuje software pirátsky

Foto: Pixmac

Téměř polovina uživatelů osobních počítačů na světě, celkem 47 procent, si většinou pořizuje software nelegálním způsobem, v Česku je situace stejná. Vyplývá to ze studie protipirátské organizace Business Software Alliance (BSA), jak BSA sdělila v úterý.

„Software si pirátsky obstarává 47 procent tuzemských uživatelů, z toho 10 procent vždy nelegálně a 37 procent většinou nelegálně,“ shrnuje závěry mezinárodní studie mluvčí BSA Jan Hlaváč. V Česku je v počítačích instalováno celkem 36 procent softwaru nelegálně. Hodnota takto instalovaného softwaru představuje 3,7 miliardy korun. Česko se tak v mezinárodním žebříčku 32. sledovaných zemí umístilo ve stahování pirátského softwaru na 17. příčce (1. místo znamená nejvyšší míru stahování). Studie zjistila, že podstatná část uživatelů počítačů pravidelně získává software pirátskou cestou. Například si zakoupí jednu licenci určitého programu a ten pak nainstalují na více počítačů, anebo si přímo stahují programy z internetu. „Paradoxem je, že stejní lidé na straně druhé vyjadřují podporu principům ochrany duševního vlastnictví,“ konstatoval Hlaváč. Tuzemští spotřebitelé si podle průzkumu jsou většinou vědomi, jakým způsobem by si měli pořizovat software, aby se vyhnuli pirátství. Nicméně řadu velmi rizikových distribučních kanálů považují za legitimní. Zatímco nákup softwaru na tržnici považuje za bezpečný pouze 19 procent respondentů, stahování softwaru z P2P výměnných sítí považuje za legitimní 45 procent dotázaných a nákup na on-line aukcích dokonce 69 procent. „Výměnné sítě a aukce přetékají pirátským softwarem, který je navíc často zavirovaný či obsahuje škodlivé kódy, které ohrozí soukromí uživatelů. Výsledky výzkumu jen potvrzují, že je třeba se dále věnovat vzdělávání uživatelů,“ upozornil Hlaváč. Výrazná většina tuzemských respondentů (77 procent) vyjádřila přesvědčení, že legální (licencovaný) software je v mnoha ohledech lepší než software pirátský. Po stránce technické podpory (90 procent respondentů), ochrany proti škodlivým programům, tzv. malwaru (80 procent), spolehlivosti (75 procent) a funkčnosti (64 procent). Lidé tak podle Hlaváče oceňují hodnoty, které jim legální software nabízí. Ze studie však vyplývá, že mnoho uživatelů si myslí, že softwarové pirátství je něco běžného a že pravděpodobnost přistižení je malá a případné tresty zanedbatelné. Pokud se ale přečiny proti autorskému právu dostanou k soudu, tresty mohou být naopak velmi přísné. České soudy mohou uložit vysoké peněžité tresty, nařídit propadnutí věci, či dokonce uložit trest odnětí svobody až do výše sedmi let. Dále hrozí nutnost uhradit škodu způsobenou výrobcům softwaru.

„Ti se mohou domáhat vysokých finančních kompenzací až ve výši dvojnásobku ceny nelegálně užívaného softwaru,“ uzavřel Hlaváč. Business Software Alliance je předním globálním zástupcem softwarových firem. Sdružuje téměř stovku světových softwarových firem, které každoročně investují miliardy dolarů do vytváření softwarových řešení.

Témata:  pirátský software

Aktuálně se děje

30. července 2026 13:49

Parkování u obchodních center má svá pravidla. Za chybu hrozí pokuta

Parkoviště u obchodních center a supermarketů bereme jako samozřejmost. Přijedeme, zaparkujeme, nakoupíme a odjedeme. Na první pohled jde o obyčejný prostor, kde „platí zdravý rozum“. Ve skutečnosti však jde o prostor, kde se střetává soukromé vlastnictví, pravidla silničního provozu i ochrana spotřebitele. Právě zde proto mnohdy vznikají nedorozumění a někdy i nepříjemné spory mezi řidiči, provozovateli parkovišť nebo pojišťovnami. 

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

USA překvapivě skupují vlastní dluh, bitcoin těží z oslabování dolaru

V USA se včera stalo něco, co může být pro trhy mnohem důležitější, než se na první pohled zdá. Ministr financí Scott Bessent vytáhl proti vysokým dlouhodobým úrokům poměrně neobvyklou zbraň. Americké ministerstvo financí oznámilo, že nejméně zdvojnásobí objem odkupů starších státních dluhopisů se splatností 10 až 30 let. Zjednodušeně: stát se stane větším kupcem vlastních dlouhodobých dluhopisů.