Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Krize přivádí Řeky do klenotnictví, peníze ukládají do investičních šperků

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Řečtí klenotníci evidují v souvislosti s neutěšenou ekonomickou situací v zemi nárůst prodejů investičních rodinných šperků. Běžné jsou meziroční růsty prodeje o 20 %, průměrnou cenu pořizovaných investičních klenotů hlásí prodejci kolem 4 000 eur (zhruba 108 000 korun), informuje ALO diamonds.

Kritický stav řecké ekonomiky, nejistota a nedobré výhledy do budoucna přinutily Řeky přemýšlet, jak naložit ese svými úsporami. Mnozí obyvatelé jižní části Balkánu kvůli hrozbě opuštění eura a nedůvěře v bankovní systém ukládají peníze do čehokoliv, co umí hodnotu vložených financí udržet, v lepším případě postupem času i zvýšit.

„Řekové se připravují na možnost přechodu k drachmě, kdy nikdo neví, co bude následovat. Lidé nevěří bankám. Bojí se, že by v nich mohli přijít o úspory. Proto peníze raději investují do luxusních šperků, které si hodnotu nejen drží, ale dlouhodobě se jejich hodnota zvyšuje. Rostoucí prodeje investičních šperků s drahokamy pozorujeme již dva až tři roky. A nejde jen o naše klenotnictví, stejný trend hlásí i konkurence. Ve srovnání s červencem minulého roku nyní prodáváme o 20 % více,“ uvádí Christos Glaftis z klenotnictví Tempus Jewellery v Soluni a dodává: “Investiční klenoty nabízíme již od 2 000 eur. Průměrná cena investičního šperku, které u nás zákazníci kupují, je zhruba 4 000 eur. Oblíbené jsou zlaté šperky s velkými mezinárodně certifikovanými diamanty. Ceny zatím nerostou, spíše zůstávají stejné. Malá navýšení přináší pouze změny kurzu vůči dolaru.“ Větší objem prodejů uvádí i Marianne Le Clere Papalexis, generální ředitelka klenotnického řetězce Zolotas citovaná britským deníkem Guardian: „Rostoucí zájem o luxusní šperky nás mnohdy i překvapí. Není to tak dávno, co k nám přišel zákazník, který nepůsobil nikterak zámožně, s úmyslem koupit šperky za miliony eur.“

Šperk jako investici pořizuje každý pátý Čech

Ukládání peněz do investičních rodinných šperků má nejdelší tradici v západních zemích. Stále větší oblibu si ale získává i v České republice. “Podle průzkumu chování českých zákazníků, který si naše společnost letos v květnu nechala vypracovat, si šperk jako investici pořizuje každý pátý Čech, který kupuje klenoty. Typickým investičním šperkem je podle českého zákazníka sada klenotů (například náušnice a přívěšek) z bílého zlata s brilianty za alespoň 30 tisíc korun,“ uvádí Alojz Ryšavý, klenotník a majitel klenotnictví ALO diamonds, které prodává nejvíce diamantových šperků v České republice. K tématu dodává: „Rostoucí prodeje v Řecku jasně ukazují, že investiční šperk je celosvětově brán jako spolehlivý uchovatel hodnoty vložených peněz, který v dlouhodobém horizontu přináší očekávané zhodnocení. To přináší dlouhodobě rostoucí ceny drahých kamenů i oslabující koruna. Hodnota investičních klenotů ale stojí, stejně jako u ostatních uměleckých děl, také na nadčasovém designu a jedinečném uměleckém zpracování od odborníků z renomovaných dílen.“ 

Témata:  Řecko krize šperky

Aktuálně se děje

30. července 2026 13:49

Parkování u obchodních center má svá pravidla. Za chybu hrozí pokuta

Parkoviště u obchodních center a supermarketů bereme jako samozřejmost. Přijedeme, zaparkujeme, nakoupíme a odjedeme. Na první pohled jde o obyčejný prostor, kde „platí zdravý rozum“. Ve skutečnosti však jde o prostor, kde se střetává soukromé vlastnictví, pravidla silničního provozu i ochrana spotřebitele. Právě zde proto mnohdy vznikají nedorozumění a někdy i nepříjemné spory mezi řidiči, provozovateli parkovišť nebo pojišťovnami. 

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

USA překvapivě skupují vlastní dluh, bitcoin těží z oslabování dolaru

V USA se včera stalo něco, co může být pro trhy mnohem důležitější, než se na první pohled zdá. Ministr financí Scott Bessent vytáhl proti vysokým dlouhodobým úrokům poměrně neobvyklou zbraň. Americké ministerstvo financí oznámilo, že nejméně zdvojnásobí objem odkupů starších státních dluhopisů se splatností 10 až 30 let. Zjednodušeně: stát se stane větším kupcem vlastních dlouhodobých dluhopisů.