Padesátníci mají problém sehnat práci. Stát jim nabízí pomoc

Ke konci června 2015 evidoval ÚP ČR 138 tisíc uchazečů o zaměstnání starších 50 let, což představuje 30,7 procent z celkového počtu nezaměstnaných. Na přelomu tisíciletí bylo přitom nezaměstnaných padesátníků téměř o polovinu méně - 74 tisíc, tedy 16,2 procent z celkového počtu nezaměstnaných. „Znevýhodňování starších pracovníků a pracovnic je vážný společenský problém, kterým podle průzkumů trpí především ženy. Bohužel se často stává, že si zaměstnavatel vybírá své zaměstnance jen na základě věku. Lidem nad padesát let, kteří bojují s věkovou diskriminací, se snažíme co nejvíce pomoci. Existuje k tomu řada nástrojů, včetně projektů financovaných z Evropského sociálního fondu,“ říká Michaela Marksová, ministryně práce a sociálních věcí.

I lidé s vyšším vzděláním se ale potýkají s předsudky zaměstnavatelů. Ti se domnívají, že se starší ročníky hůře učí novým věcem, hůře se adaptují na změny, nezvládnou udržet krok s technologickým vývojem. „Na celkové situaci se často podepisuje i zdravotní omezení. Výsledkem je pak kumulace handicapů, a tím pádem mnohem nižší šance na získání zaměstnání,“ upozorňuje zastupující generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.

Jedna z cest, která se v praxi osvědčuje, vede přes cílené poradenství nebo například příspěvky na mzdy a na zřízení nebo vyhrazení společensky účelných pracovních míst. Měsíční příspěvek na mzdové náklady pro zaměstnavatele, který přijme uchazeče ve věku nad 55 let, může v některých případech dosáhnout až 24 tisíc korun. Mezi nejčastější překážky na cestě k získání zaměstnání patří nedostatečná znalost cizích jazyků a ovládání počítačové techniky. V tomto ohledu je velmi důležité celoživotní vzdělávání. Jednou z cest, jak si zvýšit znalosti a dovednosti nebo třeba úplně změnit profesi, jsou rekvalifikační kurzy.

To, že ani po padesátce není pozdě učit se nové věci, potvrzuje 61letý Ladislav z Ostravy: „Patnáct let jsem pracoval jako elektrikář, dělal jsem i topiče nebo zedníka. Pak ale společnosti zkrachovaly, přestaly platit a podobný scénář se několikrát opakoval. Čím jsem byl starší, tím hůř se práce hledala.“ Před dvěma lety se dostal do projektu Profese svářeče a kromě vyučení v novém oboru získal práci na šest měsíců na nově vytvořeném pracovním místě. Protože se osvědčil, zaměstnavatel mu smlouvu prodloužil.

Úspěchy se začleněním skupiny 50+ zpět do pracovního života mají i další projekty hrazené prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Těží z nich uchazeči o práci, ale i jejich potenciální zaměstnavatelé. „Projekt byl pro mě zajímavý, protože mám zaměstnance před důchodem a za rok bych musela přijímat někoho nového. Takto mám rok na zaučení nového pracovníka za minimální náklady,“ potvrzuje Martina Pichlíková, která se zapojila do projektu Generační tandem – podpora generační výměny, který realizuje ÚP ČR v Karlovarském, Olomouckém a Středočeském kraji.

Témata:  lidé,  práce