Míra inflace v eurozóně v prosinci vystoupila na rekordních pět procent, zatímco v celé Evropské unii se dostala na 5,3 procenta. Ve své zprávě to dnes oznámil evropský statistický úřad Eurostat. V České republice vzrostly ceny ještě více, inflace činila 5,4 procenta. Nejvíce k růstu cen opět přispěly energie, dražší ale byly například i služby.
"Příspěvek růstu cen energií k celkovému meziročnímu růstu cen v eurozóně se v průběhu roku zvýšil o tři procentní body, a vysvětluje tak velkou část zrychlení inflace v minulém roce," uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Upozornil také, že po očištění o vliv cen energií byla inflace v české ekonomice mezi nejrychleji rostoucími v zemích EU.
"Z pohledu vývoje cen bez energií byla inflace v České republice třetí až čtvrtá nejvyšší v zemích EU, hned za Litvou a Maďarskem, a na stejné úrovni jako v Polsku," uvedl Seidler. Odeznění odpuštěné DPH u energií a propis vyšších cen energií začátkem letošního roku v lednu podle něj posune celkovou inflaci v Česku podle metodiky Eurostatu výrazněji nad průměr celé EU.
V listopadu byla míra inflace v eurozóně na 4,9 procenta a v celé unii na 5,2 procenta. O rok dříve, tedy v prosinci 2020, byla eurozóna ještě v deflaci. Ta činila minus 0,3 procenta. Míra inflace v EU před rokem činila 0,3 procenta.
Proti listopadu se ceny v eurozóně zvýšily o 0,4 procenta. V EU pak meziměsíční růst činí 0,5 procenta.
Nejnižší míru inflace měla v prosinci Malta, kde činila 2,6 procenta, dále Portugalsko (2,8 procenta) a Finsko (3,2 procenta). Naopak nejvyšší byla míra inflace v Estonsku (12,0 procenta), v Litvě (10,7 procenta) a v Polsku (8,0 procenta). Ve srovnání s listopadem se roční míra inflace snížila v sedmi členských státech, ve dvou zůstala beze změn a v osmnácti se zvýšila.
Nejvíce v prosinci k růstu míry inflace přispěly v eurozóně ceny energií, jejichž podíl na růstu činil 2,46 procentního bodu. Následovaly služby (+1,02 bodu), neenergetické průmyslové zboží (+0,78 bodu) a kategorie potraviny, alkohol a tabák (+0,71 bodu).
"Zvyšování cen v celé Evropě nechává bankéře z Evropské centrální banky (na rozdíl od těch z ČNB) úplně klidné. Základní úroková sazba v eurozóně pravděpodobně ještě dlouho zůstane na nule. V porovnání se zeměmi mimo eurozónu se tak vytváří dvourychlostní Evropa, kde Česko bohužel jede v pomalejším pruhu. Očekávám další zvyšování úrokového diferenciálu, a tím i posilování koruny," řekla ČTK ekonomka investiční skupiny LOGeco Jana Mücková.
Související
18. května 2026 16:43
10. března 2026 10:54
13. února 2026 11:55
13. října 2025 13:02
6. října 2025 10:42
24. září 2025 10:12
