Ministerstvo financí zhoršilo proti červencové prognóze odhad růstu ekonomiky pro letošní i příští rok. Nově letos čeká růst o 2,4 procenta a příští rok o 2,2 procenta. Vyplývá to z materiálů pro jednání Výboru pro rozpočtové prognózy, které ministerstvo zveřejnilo na internetu. V červencové prognóze úřad počítal letos s růstem o 2,5 procenta a příští rok o 2,3 procenta. Loni ekonomika stoupla o tři procenta.
Ministerstvo aktualizovalo prognózu na základě nových ekonomických dat, která byla zveřejněna v průběhu srpna. Uzavírka dat byla podle materiálu 19. srpna. V prezentaci pro jednání výboru úřad upozornil, že výhled je ohrožen řadou rizik, která by mohla růst ekonomiky ještě zpomalit. Jde například o brexit, obchodní války, ale i vývoj na domácím trhu práce nebo pokračování rychlého růstu úvěrů na bydlení. V roce 2021 úřad zatím očekává ekonomický růst o 2,2 procenta v roce 2022 o 2,1 procenta.
"Vzhledem k poslednímu vývoji v zahraničí, který překvapoval spíše negativně, a zejména vývoji v Německu, kde přetrvávají slabá čísla ve zpracovatelském průmyslu, je další mírná revize růstu HDP směrem dolů namístě," řekl ČTK hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Zároveň upozornil, že podle detailu HDP nižší růst tuzemské ekonomiky v aktualizované prognóze ministerstva souvisí se slabším růstem spotřeby domácností, který ovlivní vyšší než původně očekávaná inflace.
Inflaci letos nově ministerstvo financí čeká 2,7 procenta a příští rok 2,4 procenta. V červencové prognóze počítalo letos s inflací 2,5 procenta a příští rok 2,2 procenta. Loni spotřebitelské ceny stouply o 2,1 procenta. Růst spotřeby domácností nově ministerstvo odhaduje na 2,6 procenta letos a 2,4 procenta příští rok, proti původně odhadovaným 2,8 a 2,6 procenta.
"Obecně platí, že zahraniční vývoj v tuto chvíli přináší řadu rizik, a je tak vhodné předpokládat zpomalení ekonomiky než nad riziky zavírat oči a poté být nepříjemně překvapen," dodal Seidler.
Úkolem Výboru pro rozpočtové prognózy je posuzovat makroekonomické a rozpočtové prognózy ministerstva financí. Jde o prognózy, které při sestavování rozpočtu a střednědobých rozpočtových výhledů použije nejen stát, ale také státní příspěvkové organizace, státní fondy, veřejné vysoké školy, zdravotní pojišťovny a další veřejné instituce. Výbor bude zasedat ve čtvrtek. Jeho členy jsou přední čeští ekonomové ze soukromé, veřejné i akademické sféry jmenovaní vládou na návrh Národní rozpočtové rady.
Česká národní banka v nejnovější srpnové prognóze letos očekává růst české ekonomiky o 2,6 procenta a příští rok o 2,9 procenta.
Témata: ekonomika, krize, Ministerstvo financí
Související
20. května 2026 12:58
27. dubna 2026 13:34
13. února 2026 11:55
16. prosince 2025 12:32
21. listopadu 2025 12:40
21. října 2025 11:48
