Euro: co ukazují nové studie o jeho dopadech na obchod a investice

Studie nazvaná „The Effect on Foreign Direct Investment of Membership in the European Union“, publikovaná roku 2021 v prestižním akademickém časopise Journal of Common Market Studies, empiricky dospívá ke dvěma zásadním závěrům. Zaprvé, členství v EU zvyšuje přímé zahraniční investice do dané členské země o zhruba 60 % v případě investic ze zemí mimo EU a přibližně o 50 % v případě investic z jiných zemí EU. A zadruhé, hlavním tahounem tohoto nárůstu je samotný jednotný trh EU, vysvětlující 93 % nárůstu. Euro tedy může tvořit nanejvýš část zbytkových 7 %, která není připisována jednotnému trhu. Spíše to bude notně méně než 7 % – tedy již prakticky nic –, protože zbytkových 7 % tvoří ještě hned několik dalších faktorů (např. regulatorní harmonizace mimo samotný jednotný trh, očekávání investorů, právní jistota, politická integrace, statistický šum…).

Tak jako má tedy euro nejvýše jen zanedbatelný vliv na přímé zahraniční investice, má jej i na zahraniční obchod. Alespoň podle studie nazvané „Breaking badly: The currency union effect on trade“, která vyšla roku 2023 v předním vědeckém žurnálu Journal of International Money and Finance.

Efekt eura na růst vzájemného obchodu členských zemí měnové unie je podle této studie v zásadě nulový. Takže například z hlediska intenzity obchodu Česka a Německa je vlastně jedno, zda Česko platí eurem nebo korunou. Přitom klíčovým argumentem příznivců eura v uplynulém více než čtvrtstoletí bylo právě to, že euro povzbudí zahraniční obchod Česka v rámci eurozóny a v rámci EU. Tento argument však zmíněná studie vyvrací s tím, že k němu odborní autoři dospěli prostřednictvím již překonaného, z dnešního hlediska tedy nesprávného metodického přístupu.

Rozhodně tedy nelze brát za automatické, že případný vstup Česka do eurozóny podpoří její zahraniční obchod nebo přímé zahraniční investice v ČR. 

Témata:  EUR,  ekonomika