Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

OSVČ čeká od ledna skokový růst odvodů. Vláda nemá čas změnu zvrátit

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které tak zůstane na 35 % průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku ledna, kdy má ke změně dojít, nemůže podařit. Na legislativní proces jednoduše nezbývá dostatek času. Reálně tak k plánovanému snížení odvodů OSVČ může dojít spíše až od roku 2027, upozorňuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového poradenství BDO.

„S ohledem na lhůty projednávání zákonů se jeví jako nejpravděpodobnější, že po celý rok 2026 budou OSVČ platit vyšší odvody než doposud. I kdybychom vycházeli z předpokladu, že text novely mají už nové vládní strany připravené k projednání, a nebude tedy potřeba žádný čas na jejich přípravu, tak do konce roku, kdy by bylo nutné předpis schválit tak, aby mohl být účinný od 1. ledna 2026, nezbývá dost času na to, aby proběhl celý legislativní proces,“ komentuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového oddělení BDO a současně prezidentka Komory daňových poradců ČR.

Navýšení to bude opět rekordní, vlivem mechanismu konsolidačního balíčku vzroste skokově. Má jít ovšem o poslední takové skokové navýšení. Pro živnostníky a podnikatele bude obecně znamenat, že si připlatí přibližně o dvanáct set korun měsíčně. „Konkrétně OSVČ platící minimální zálohy budou od ledna 2026 hradit na odvodech sociálního a zdravotního v souhrnu o 1 126 Kč měsíčně více, zatímco ti s paušální daní o 1 268 Kč měsíčně,“ přibližuje Petra Pospíšilová.

Celkově budou OSVČ s hlavní činností hradící minimální zálohy v roce 2026 platit měsíčně 5 720 Kč za sociální pojištění a 3 306 Kč za zdravotní pojištění, celkově tedy 9 026 Kč. U režimu paušální daně půjde o částku 9 984 Kč měsíčně (v prvním pásmu, které je nejvyužívanější). OSVČ se mohou přihlásit do režimu paušální daně do 12. ledna 2026, výhodou je jednodušší režim, kdy poplatníci posílají jen jednu částku místo dvou, a ve většině případů nemusí podávat daňové přiznání. Nevýhodou pak je, že nemohou využívat daňové slevy a zvýhodnění.

Plán nové vlády bude znamenat třímiliardové manko i nižší důchody pro OSVČ

Změna, kterou současná vláda plánuje, tedy zpětné snížení vyměřovacího základu OSVČ ze 40 % zpět na 35 %, samozřejmě půjde proti konsolidaci veřejných financí, kvůli které tento mechanismus minulá vláda zavedla. „Dopad snížení vyměřovacího základu OSVČ ze 40 % zpět na 35 % lze odhadovat na ztrátu příjmů penzijního systému v rozsahu jednotek miliard korun, někde na úrovni 3 – 3,5 mld. Kč. Z pohledu celkových příjmů penzijního systému to není úplně zásadní částka, ale i tak budou tyto prostředky v systému chybět,“ vypočítává Petra Pospíšilová z BDO.

Sekundárním cílem navyšování až na 40 % bylo také snížení rozdílů v důchodech mezi zaměstnanci a OSVČ, jelikož právě OSVČ mají v důsledku menších příspěvků do penzijního systému ve srovnání se zaměstnanci nižší důchody a mohou tak strádat ve stáří. Plán nové vlády tak jde proti tomuto záměru.

Témata:  OSVČ vláda finance

Související

Aktuálně se děje

10. června 2026 16:05

Osm investičních možností pro rok 2026: co dává smysl a co už méně

Inflace už není takovým strašákem jako před několika lety a úrokové sazby se po období výrazného růstu stabilizovaly. Investoři tak znovu řeší otázku, jak se svými penězi naložit. Jenže zatímco dříve se často hledala jedna „nejlepší“ investice, dnes se ukazuje, že důležitější je správně rozložit riziko a přemýšlet o tom, k čemu mají peníze sloužit. Jinou strategii zvolí člověk, který chce ochránit úspory na pět let, a jinou investor budující majetek na důchod nebo pro další generace. Které možnosti dnes dávají smysl?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Švýcaři odmítli populační strop, země si ponechává otevřený pracovní trh

Odmítnutí švýcarské iniciativy na zastropování počtu obyvatel na deseti milionech je pro českou ekonomiku mírně pozitivní zprávou. Neznamená nový růstový impuls, ale odvrací riziko zhoršení vztahů mezi Švýcarskem a Evropskou unií. To je důležité i pro české exportéry, firmy napojené na evropské dodavatelské řetězce a část kvalifikovaných pracovníků, kteří ve Švýcarsku pracují nebo o práci v zemi uvažují.