Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Přechod k uhlíkové neutralitě Česka si vyžádá 3,2 bilionu korun, tvrdí studie

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

ČR bude muset do transformace na bezuhlíkovou ekonomiku do roku 2050 investovat 3,2 bilionu korun. Vyplývá to ze studie, kterou dnes představily poradenská firma Boston Consulting Group a Aspen Institute. S investicemi je podle ní potřeba začít okamžitě a musí se zaměřit na podporu technologií, které lze vyvážet do ostatních zemí. Jedině tak si ČR v konkurenci evropských států udrží silnou pozici a vysokou životní úroveň obyvatel, uvedli autoři studie.

Dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, ke kterému se zavázaly členské státy EU, povede podle studie v Evropě k výraznému přerozdělení bohatství. "ČR má šanci stát v tomto procesu na straně vítězů a být v řadě odvětví evropským technologickým lídrem, ať už jde o výrobu modulárních jaderných reaktorů nebo výrobu zeleného vodíku," uvedl řídící partner Boston Consulting Group Tomáš Wiedermann.

Do roku 2030 bude podle zjištění třeba v souvislosti s dekarbonizací ekonomiky investovat přibližně 1,2 bilionu Kč. Nejvíce dotčeným sektorem bude energetika, do níž by měla plynout více než polovina všech investic. Následují průmysl, doprava a automobilový průmysl, v menší míře zemědělství a odpadní hospodářství.

"Pokud firmy nyní nezačnou výrazně investovat do změny svých výrobních technologií, za několik let ztratí svoji konkurenceschopnost. Ať už z toho důvodu, že budou muset platit vysoké částky za emisní povolenky, nebo proto, že například čeští subdodavatelé vypadnou z dodavatelských řetězců nadnárodních firem,“ upozornil Wiedermann. Bez dobře cílených investic může být podle něj ohrožena až desetina českého HDP.

Studie identifikuje pět oblastí, ve kterých může Česko získat náskok nad zbytkem Evropy, a které pro české firmy představují příležitost v hodnotě stovek miliard korun ročně. Jde o výrobu a vývoj elektromobilů včetně baterií, vývoj a výrobu technologií a softwaru pro obnovitelné zdroje energie či účast na dodavatelském řetězci pro výrobu a vývoj modulárních jaderných reaktorů. Důležitou roli budou hrát také vodíkové technologie nebo výroba tepelných čerpadel. Autoři studie odhadují roční tržní potenciál v těchto segmentech v EU celkově na 1,5 až 2,2 bilionu korun.

"ČR patří mezi země s největší produkcí CO2 (oxidu uhličitého) na obyvatele a nemá ani tak vhodné podmínky pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů jako některé jiné země. Proto se musíme soustředit především na hledání inovativních řešení a jejich následný vývoz do ostatních zemí," upozornil výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen Institute Milan Vašina. "Máme silnou startovní pozici nebo si ji vhodnými kroky vlády můžeme vybudovat. U výroby baterií jde například o to, abychom investorům dokázali nabídnout více vhodných lokalit na stavbu továren a umožnili u nich postavit čisté zdroje energie,“ doplnil.

Boston Consulting Group spolupracuje s vedoucími představiteli byznysu a veřejné sféry na řešení problémů, její tradice sahá do roku 1963. Cílem středoevropské pobočky Aspen Institute je rozvíjet mezioborovou spolupráci.

Témata:  uhlíková neutralita Peníze

Aktuálně se děje

30. července 2026 13:49

Parkování u obchodních center má svá pravidla. Za chybu hrozí pokuta

Parkoviště u obchodních center a supermarketů bereme jako samozřejmost. Přijedeme, zaparkujeme, nakoupíme a odjedeme. Na první pohled jde o obyčejný prostor, kde „platí zdravý rozum“. Ve skutečnosti však jde o prostor, kde se střetává soukromé vlastnictví, pravidla silničního provozu i ochrana spotřebitele. Právě zde proto mnohdy vznikají nedorozumění a někdy i nepříjemné spory mezi řidiči, provozovateli parkovišť nebo pojišťovnami. 

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

USA překvapivě skupují vlastní dluh, bitcoin těží z oslabování dolaru

V USA se včera stalo něco, co může být pro trhy mnohem důležitější, než se na první pohled zdá. Ministr financí Scott Bessent vytáhl proti vysokým dlouhodobým úrokům poměrně neobvyklou zbraň. Americké ministerstvo financí oznámilo, že nejméně zdvojnásobí objem odkupů starších státních dluhopisů se splatností 10 až 30 let. Zjednodušeně: stát se stane větším kupcem vlastních dlouhodobých dluhopisů.