Inflace v Česku se v červenci vyvíjela zcela dle očekávání analytiků, plyne z dnešních předběžných dat ČSÚ. Meziročně přidala 2,7 procenta, což značí mírné zpomalení oproti červnové meziroční hodnotě 2,9 procenta. Meziměsíčně pak hladina spotřebitelských cen povyrostla v červenci o 0,5 procenta.
Jde naopak o zrychlení meziměsíčního růstu oproti červnovému údaji 0,3 procenta. Inflační tlaky byly v červenci stále poměrně výrazné v oblasti cen služeb a také potravin, zejména těch nezpracovaných. Inflační tlaky jsou nadále citelné zejména v případě mlékárenských a masných výrobků, jako je máslo či hovězí, dále v případě vajec nebo některých druhů ovoce, nakonec i kávy či čokoládových výrobků. Naopak, ceny energií pomáhají inflaci snižovat. Bez jejich započtení by se nacházela mimo toleranční pásmo cílování inflace České národní banky, tedy překračovala by tříprocentní úroveň.
Čtěte také
Klíčovým důvodem takové situace je vývoj cen služeb, které v červenci přidaly 4,8 procenta. Ty představují zásadní součást inflačního koše při výpočtu jádrové inflace. Její nadále poměrně vysoká úroveň představuje zásadní důvod, proč Česká národní banka s největší pravděpodobností na svém zasedání tento týden ponechá základní úrokovou sazbu beze změny, na úrovni 3,5 procenta. Inflační riziko představuje také napjatá situace v mezinárodním obchodě a hrozba obchodních válek mezi klíčovými ekonomikami světa. Vyšší cla mohou působit proinflačně, takže mohou vést Českou národní banku – po boku přetrvávající vyšší jádrové inflace – nesnižovat úrokové sazby ani na svých dalších zasedáních, jež do konce letoška ještě zbývají. Celkově by inflace letos měla vykázat průměrnou meziroční míru 2,4 procenta.
Témata: inflace, Česká národní banka (ČNB), zdražování
Související
18. května 2026 16:43
10. března 2026 10:54
13. února 2026 11:55
13. října 2025 13:02
6. října 2025 10:42
24. září 2025 10:12
