Současná vláda pravděpodobně nestihne udělat tolik potřebnou důchodovou reformu. Podle ministryně financí Aleny Schillerové to sice nedokázala žádná vláda za posledních 30 let, času ale moc nezbývá. A odborníci jsou znepokojeni.
Zima se kvapem blíží a jako každý rok s sebou i letos přinese zvýšené náklady na provoz domácnosti. Obecně platí, že čím modernější zařízení a vybavení bytu máme, existuje ale řada seniorů, kteří do rekonstrukce nechtějí vrážet peníze. Ani oni ale nemusí vyhazovat peníze z okna.
Pracovníci v náročných profesích by mohli od roku 2023 chodit do penze dřív než ostatní. Počítá s tím návrh legislativního plánu, který ČTK získala. V pondělí by ho měla projednávat vláda. Podle záměru má ministerstvo práce novelu předložit do půl roku. O dřívějším důchodu pro náročné profese jednala nedávno důchodová komise. Debatovala o tom, že by se za každých deset let práce v rizikových podmínkách mohl věk nástupu na odpočinek snížit o rok a pobíraná penze zvednout v průměru o tisícikorunu.
Seniorům se na lepší časy rozhodně neblýská, spíše naopak. Vláda nepočítá s tím, že by jim od příštího roku zvedala penze. Dostanou tedy pouze minimum nařízené zákonnou valorizací. Ani o korunu navíc.
Zavedení minimálního důchodu v Česku by si vyžádalo ročně dodatečně miliardy až desítky miliard korun navíc, a to podle stanovené částky. Pokud by nastavení zaručené penze neprovázela i další opatření k zajištění příjmů či snížení nákladů, narušilo by to stabilitu veřejných financí.
Stáří s sebou kromě pozitiv přináší i řadu negativ. Jedním z nich jsou penze a jejich výše, ani peníze ale nejsou cennější než zdraví. A právě to je u seniorů podlomeno více, než se zdá. Ukazuje se totiž, téměř polovina starších lidí je zdravotně postižených.
Od příštího roku se plošně zvedají důchody o průměrně 900 korun. Navzdory možnému očekávání ale nedostane každý takové zvýšení. Někteří si měsíčně přilepší jen o čtyři nebo pět set korun.
Vánoce jsou za dveřmi a pro mnoho lidí se každoročně jedná o stresující záležitost, ačkoliv má jít o svátky klidu a rodinné pohody. Vyplývá o tom i statistika, která říká, že před Vánoci se Češi zadluží nejvíce, pochopitelně kvůli dárkům. V případě seniorů ale dělají jednu velkou chybu.
Průměrná výše důchodů sice v Česku každý rok stoupá, i tak si ale jen málo penzistů přijde na uspokojivou částku. Ty zřejmě nepotěší informace, že existuje i možnost, jak pobírat důchod ve výši několika stovek tisíc korun. Má to ale háček.
Současná ekonomická situace seniorů není nejlepší, v budoucnu ale může být ještě hůře. Podle odborníků na tom nese vinu vláda, ale i sami důchodci, prakticky jen tím, že odcházejí do důchodu.
Důchod se od ledna zvýší o 900 korun měsíčně. Každý člověk v Česku, který pobírá starobní, invalidní či pozůstalostní důchod, by si měl polepšit aspoň o 371 korun.
Většina seniorů tvrdí, že se v uplynulých 30 letech v porovnání s dobou před listopadem 1989 zlepšila životní úroveň jejich rodin, na druhou stranu se podle nich zhoršily vztahy mezi lidmi a horší je i politická kultura a chování politiků.
Dvě třetiny lidí nad 60 let v Česku bydlí ve vlastních domech nebo bytech. Zhruba 35 procent z nich má čtyřpokojový byt, 30 procent vlastní třípokojový byt. Vyplývá to z výsledků průzkumu společnosti Residomo, které dnes zveřejnila na tiskové konferenci. Za ideální považuje vlastnické bydlení 84 procent z oslovené tisícovky lidí od 60 do 85 let.
V některých zemích se objevuje trend mimořádných penzí. Například v Polsku dostanou důchodci k pravidelnému důchodu tak zvaný 13. důchod. I v Česku politici jednají o tom, jak důchodcům přilepšit. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) si ale myslí, že čeští senioři nic jednorázový příspěvek nepotřebují.
Podvodníci vymýšlejí nové triky jak vylákat peníze z důvěřivých seniorů. Příběh o volajícím vnukovi už pomalu přestal zabírat. Právě proto se ho rozhodli zdokonalit.
Čeští senioři se v poměrně hojném počtu stále setkávají s týráním. Ačkoliv se této problematice věnuje v Česku více než tři sta kriminalistů, protože důchodci společně s dětmi jsou dle odborníků nejohroženější skupinou, situace je nadále problematická. Zejména kvůli tomu, že většina případů násilí probíhá v rodině.
Senioři a jejich důchody se v Česku ocitají ve zvláštním postavení. Na jedné straně stojí vláda, která se honosí neustálým zvyšováním penzí. Na straně druhé stojí statistiky, které ukazují, jak bídně na tom někteří senioři jsou. Pomyslný trojúhelník ale uzavírají experti, kteří hledí do budoucnosti, a neskrývají své obavy i z těch nejradikálnějších kroků.
Mezi hlavní výdajové priority vlády v návrhu státního rozpočtu na příští rok patří zvýšení starobních důchodů, větší objem peněz na platy ve školství, zvýšení rodičovské nebo posílení rozpočtu ministerstva obrany. Vláda chce v příštím roce prostřednictvím rozpočtu vydat 1,618 bilionu korun a naopak chce získat 1,578 bilionu na příjmech. Schodek navrhuje na úrovni 40 miliard, což je stejně jako letos.
Obraz seniorů se v Česku příliš nedaří zlepšovat. Společnost je stále vnímá spíš jako příjemce pomoci a dávek a nesnaží se využívat jejich zkušenosti a zapojit je. Na konferenci o seniorech a lidských právech to dnes v Praze řekla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO). Podle ní seniory v Česku ohrožuje nejvíc chudoba, samota či pocit neužitečnosti a s přibývajícím počtem starých lidí bude růst i význam této skupiny a její snaha prosadit se.
Průměrný důchod, který v červnu činil 13.426 korun, se od ledna zvýší o 900 korun měsíčně. Každý člověk v Česku, který pobírá starobní, invalidní či pozůstalostní důchod, by si měl polepšit aspoň o 371 korun. Příslušné nařízení schválila dnes vláda. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) uvedla, že kabinet tak míří ke splnění slibu průměrného důchodu ve výši přes 15.000 korun v roce 2021.
V řadě životních situací je „ne“ kouzelným slůvkem, které nás chrání před obrovskými problémy. Mnoha lidem se ale neříká snadno. U příležitosti dnešního Mezinárodního dne seniorů je důležité připomenout, s jakými nástrahami se starší lidé běžně setkávají a proč je důležité umět odmítnout vnucovanou nabídku.
Penzijní systém po chystané reformě by měl mít podle ministryně Jany Maláčové (ČSSD) tři pilíře včetně nového nultého, z něhož by měl být vyplácen státem garantovaný minimální důchod. Důchody chce financovat mimo jiné z vyššího zdanění právnických osob. ČSSD hodlá také sama navrhnout zavedení sektorové bankovní daně, pokud se na ní nedohodne s ANO, uvedla dnes Maláčová v Otázkách Václava Moravce
Doba, kterou Češi a Češky tráví ve starobním důchodu, se postupně prodlužuje. Od počátku tisíciletí se v průměru protáhla skoro o čtyři roky a čtyři měsíce. Trvá teď průměrně zhruba 24 let a tři měsíce. Vyplývá to z důchodové statistické ročenky, kterou zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Podle údajů se seniorky a senioři dožívají vyššího věku než dřív.
20. května 2026 15:20
20. května 2026 13:27
20. května 2026 12:58
19. května 2026 10:03
18. května 2026 16:55
18. května 2026 16:43
14. května 2026 17:46
13. května 2026 17:00
13. května 2026 15:21
12. května 2026 17:18
11. května 2026 23:20
6. května 2026 22:14
4. května 2026 15:58
29. dubna 2026 11:46
29. dubna 2026 10:50
28. dubna 2026 16:34
Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu.
Zdroj: Lukáš Kovanda
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
