Průměrný důchod vzroste příští rok o 900 korun měsíčně. Prezident Miloš Zeman dnes podepsal příslušný zákon o důchodovém pojištění. ČTK to sdělil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Zvýšení důchodů nad zákonnou valorizaci minulý týden schválili poslanci.
Všem lidem, kteří pobírají nějaký důchod, by se měla penze od ledna po běžné valorizaci zvýšit ještě o dalších 151 korun. Při schvalování důchodové novely ve Sněmovně to dnes řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle propočtů ČTK podle zákonných ukazatelů pro navyšování penzí by měl být příspěvek o něco nižší, činit by měl zhruba 136 korun. Připočítal by se k procentní části důchodu po běžném lednovém navýšení, které by pro příští rok mělo podle vývoje mezd a cen dosahovat asi 5,7 procenta.
Životní úroveň v Česku se za posledních 15 let zvedla. Z mezinárodního srovnání podle údajů Eurostatu vyplývá, že ceny v Česku se unijnímu průměru blíží mnohem víc než mzdy. Naopak podstatně horší je situace v případě důchodů. I tak ale Česko zůstává zemí s nejnižší mírou chudoby v osmadvacítce.
Průměrný důchod vzroste příští rok o 900 korun měsíčně, tedy nad zákonnou valorizaci. Rozhodla o tom dnes Sněmovna, která ale nepřistoupila na senátní návrh na přilepšení starším seniorům. Senátoři chtěli přidat další tisícikorunu měsíčně lidem, kteří jsou v penzi aspoň 25 let. Vládní předloha nyní poputuje v původním sněmovním znění k podpisu prezidentovi.
Důchody porostou v příštím roce o víc než jen zákonem stanovenou valorizaci. V průměru si penzisté od ledna 2020 polepší o 900 Kč na cca 14 400 Kč. Poslanci dnes 11. září 2019 schválili návrh Ministerstva práce a sociálních věcí. Novela zákona o důchodovém pojištění čeká už jen na podpis prezidenta.
Problémy s udržitelností důchodového systému neřeší jen Česko, ale i další země. V kolika letech se v EU chodí do penze? Jak jsme na tom v porovnání s jinými státy?
Věk odchodu do důchodu se zvyšovat nebude, uvedli po dnešním jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Kabinet se zabýval zprávou o stavu a o vývoji penzijního systému, podle níž se penzijní systém beze změn propadne v budoucnu do deficitu a růst výdajů může zmírnit odsouvání penzijní věkové hranice.
Vláda se chystá v pondělí jednat o tom, jestli by se měl v budoucnu důchodový věk v Česku zvyšovat, nebo by měl zůstat na 65 letech. Zabývat se bude zprávou ministerstva práce, podle níž se penzijní systém beze změn propadne do deficitu a růst výdajů může zmírnit odsouvání penzijní věkové hranice, a to od 30. let za desetiletí o rok.
Kdy půjdeme do důchodu? V České republice se opět začalo mluvit o možném posunutí hranice odchodu do důchodu. Debatu o tom by podle svých slov chtěla otevřít mimo jiné ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). S tím ale nesouhlasí ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Český důchodový systém je příliš benevolentní. V budoucnu totiž hrozí, že lidé dostanou od státu o 41 procent peněz víc, než kolik na penze odvedou. Aby byla soustava vyrovnaná, musely by se nyní odvody zvýšit, a to razantně.
Ochranný limit doplatků na léky na recept bude od roku 2020 pro invalidní důchodce 3. stupně 500 korun stejně jako pro seniory nad 70 let. Dosud dostávali zpět až částku nad 5000 korun jako ostatní zdraví dospělí.
Výše současných důchodů není zrovna uspokojivá. Mnohým seniorům nezbude více peněz, než na zaplacení nájmu, potravin a nejnutnějších zdravotních potřeb. A šance na zlepšení je v nedohlednu. Pokud to situace a zdravotní stav dovolí, mohou si senioři přivydělat nástupem do práce, řada z nich se ale obává nezájmu ze strany zaměstnavatelů díky vysokému věku.
Rada seniorů a Sdružení nájemníků žádají změnu dávek na bydlení tak, aby víc zohledňovaly výši nájmů v jednotlivých místech republiky.
Rada seniorů a Sdružení nájemníků žádají změnu dávek na bydlení tak, aby víc zohledňovaly výši nájmů v jednotlivých místech republiky. Organizace poukazují na to, že lidé důchodového věku často nezvládají ani s příspěvkem od státu rostoucí nájemné ve městech platit a zbývá jim na život jen malá částka.
Senátní hospodářský výbor doporučil Senátu schválit vládní návrh, který má v příštím roce zvýšit průměrný důchod o 900 korun měsíčně.
Česko má před sebou řadu dalších tropických dní, které mohou uškodit zejména seniorům a starším lidem. Meteorologové proto upozorňují, že je třeba dodržovat pitný režim, a lidé by se neměli na otevřeném slunci zdržovat déle, než je nutné. Jak ještě si mohou zejména starší lidé pomoci?
Většina seniorů velkou část dne stráví sledováním televize, čtením a péčí o vnoučata. Stýká se se svými vrstevníky minimálně dvakrát týdně a pravidelně se vídá s rodinou. Vyplývá to z dotazníku, který předložili 220 návštěvníkům pracovníci „oáz pro seniory“ – Senior Pointů. Těch je nyní v Česku 36. Více než polovina dotázaných uvedla, že jim v životě nejčastěji chybí zdraví, a poté peníze.
I přes neustálé navyšování penzí je situace důchodců v Česku tristní. Důchody nestačí mnoha seniorům ani na pokrytí základních potřeb. Následně přicházejí na řadu půjčky a dluhová past. Mnohdy ale stačí si jen lépe rozvrhnout nákupy a mít větší přehled o svých financích.
Mimořádné navyšování důchodů se zřejmě v příštích letech už opakovat nebude. S výraznějším přidáváním důchodcům se teď zatím nepočítá. Vyplývá to z údajů v materiálu o přípravě rozpočtu na příští rok a s výhledem na roky 2021 a 2022, který se chystá v pondělí projednávat kabinet. Zatímco v příštím roce se má na důchody vydat o 36,9 miliardy korun víc než letos, v roce 2022 má to má být meziročně víc o 17,4 miliardy.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová oznámila, že na podzim představí „reformu“ důchodového systému. Pokud jste se zaradovali, že vláda začíná myslet strategicky a s delším horizontem, než je volební období, analytici vás zklamou.
Čeští senioři se v poměrně hojném počtu stále setkávají s týráním. Ačkoliv se této problematice věnuje v Česku více než tři sta kriminalistů, protože důchodci společně s dětmi jsou dle odborníků nejohroženější skupinou, situace je nadále problematická. Zejména kvůli tomu, že většina případů násilí probíhá v rodině.
Politici, kteří volají po sektorové dani bank, volají oklikou po nižších starobních důchodech. Tvrdí to ekonom Lukáš Kovanda s tím, že před riziky zavedení bankovní daně Česko varuje i Mezinárodní měnový fond.
Britka Mary Emersonová se dožila sta let. Navzdory tomu, že se věk dožití stále zvyšuje, tohoto čísla jen tak někdo nedosáhne. Pokud ale někoho napadlo, že za tím stojí zdravý životní styl, nemůže se mýlit více. Podle Mary je recept na dlouhověkost prostý - párky.
20. května 2026 15:20
20. května 2026 13:27
20. května 2026 12:58
19. května 2026 10:03
18. května 2026 16:55
18. května 2026 16:43
14. května 2026 17:46
13. května 2026 17:00
13. května 2026 15:21
12. května 2026 17:18
11. května 2026 23:20
6. května 2026 22:14
4. května 2026 15:58
29. dubna 2026 11:46
29. dubna 2026 10:50
28. dubna 2026 16:34
Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu.
Zdroj: Lukáš Kovanda
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
