Kvůli předloze o růstu důchodů příští rok, kterou poslancům vrátil s úpravami Senát, zvláštní schůze Sněmovny s největší pravděpodobností nebude, byť má být účinná už koncem září. Na dotaz ČTK to řekl předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO). Poslanci se poprvé po prázdninách sejdou na schůzi od úterý 10. září.
Senátní hospodářský výbor doporučil Senátu schválit vládní návrh, který má v příštím roce zvýšit průměrný důchod o 900 korun měsíčně.
Populace stárne a věk odchodu do důchodu se neustále zvyšuje. Hrozí nám proto, že budeme pracovat například až do sta let? Podle odborníků je to jednou velmi reálné.
I přes neustálé navyšování penzí je situace důchodců v Česku tristní. Důchody nestačí mnoha seniorům ani na pokrytí základních potřeb. Následně přicházejí na řadu půjčky a dluhová past. Mnohdy ale stačí si jen lépe rozvrhnout nákupy a mít větší přehled o svých financích.
Mimořádné navyšování důchodů se zřejmě v příštích letech už opakovat nebude. S výraznějším přidáváním důchodcům se teď zatím nepočítá. Vyplývá to z údajů v materiálu o přípravě rozpočtu na příští rok a s výhledem na roky 2021 a 2022, který se chystá v pondělí projednávat kabinet. Zatímco v příštím roce se má na důchody vydat o 36,9 miliardy korun víc než letos, v roce 2022 má to má být meziročně víc o 17,4 miliardy.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová oznámila, že na podzim představí „reformu“ důchodového systému. Pokud jste se zaradovali, že vláda začíná myslet strategicky a s delším horizontem, než je volební období, analytici vás zklamou.
Průměrný důchod vzroste příští rok zřejmě o 900 korun měsíčně. Sněmovna dnes schválila hlasy všech přítomných poslanců vládní novelu, která předpokládá jednorázový doplatek k penzím nad jejich zákonnou valorizaci. Půjde asi o 200 korun.
Je běžné, že v mládí se dlouhodobě připravujeme na aktivní část svého života. V produktivním věku podobná příprava na stáří už tak běžná není. Nedostatečná či úplná absence jakékoliv vlastní finanční přípravy může budoucí penzisty vést do velice obtížných situací.
Vyřizování důchodu se v posledních letech prodlužuje. Zatímco před šesti roky trvalo v průměru 36 dní, loni to bylo o 11 dnů déle.
Sněmovna bude na červencové schůzi schvalovat například vyšší než zákonný růst důchodů v příštím roce a zavedení elektronické dálniční známky místo nynější papírové.
Výpis z důchodového účtu nebo přesněji řečeno Informativní osobní list důchodového pojištění (IOLDP) vám na vyžádání zašle Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) jednou do roka. Obsahuje údaje, které o vás ČSSZ eviduje a které jsou důležité pro výpočet vašeho důchodu. Pokud v něm něco chybí, může to znamenat, že vám bude vypočten nižší důchod, což vás ve výsledku může připravit o statisíce.
Výše důchodů je jednou z často diskutovaných otázek napříč českou společností. Málokdo si ale uvědomuje, že o penze může lehce přijít, téměř lusknutím prstu.
Nová Strategie přípravy na stárnutí do roku 2025 obsahuje podle autorů "desatero" s opatřeními, která by mělo Česko v příštích sedmi letech provést.
Budoucí čeští důchodci, a to zhruba každý druhý ve věku 50 až 65 let (51,3 %) má na důchod naspořeno maximálně půl milionu korun. Přitom minimální částka, kterou doporučují odborníci, se pohybuje okolo dvou milionů korun. Tu má k dispozici jen jeden ze sta budoucích penzistů. Vyplývá to z průzkumu Broker Consulting realizovaného přes Instant Research od Ipsos.
Zhruba 190.000 seniorek a seniorů musí měsíčně vystačit s důchodem pod 10.000 korun. Kolem 60.000 lidí pak nemá starobní penzi ani 8000 korun. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), které sněmovnímu sociálnímu výboru poskytla zastupující náměstkyně ministerstva práce pro pojistné systémy a dávky Kateřina Jirková. Hranice příjmové chudoby pro samotného člověka loni v ČR činila 11.963 korun, letos bude o něco vyšší.
Exekucí na důchod v Česku dál přibývá. Na konci března je kvůli dluhům mělo přes 90.400 lidí. Bylo jich tak zhruba o 3800 víc než na konci loňska.
Důchody vzrostou příští rok asi opět v průměru o 900 korun. Jejich zvýšení nad zákonnou valorizaci umožní novela, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Předloha zavede jednorázový doplatek. Státní rozpočet zatíží podle odhadů sedmi miliardami korun, v dalších letech ještě víc. Předlohu nyní projedná sociální a rozpočtový výbor. Její zamítnutí nebo vrácení vládě k přepracování nikdo nežádal.
Komentář - Představte si místo, v němž minimální mzda dosahuje 16 tisíc korun. Důchod za desítky odpracovaných let 15 tisíc korun. Stát plný radosti otevírá státní kasu a rozhazuje peníze po hrstech. A zaměstnavatelé každé ráno vstávají do práce plní elánu, protože mohou svým zaměstnancům vyplácet více peněz za kratší pracovní dobu. Vítejte v České republice v roce 2021.
Vláda hnutí ANO a ČSSD se rozhodla zákonem danou valorizaci důchodů, která se bude pro rok 2020 pohybovat kolem 700 korun měsíčně, doplatit do slibovaných průměrně 900 korun měsíčně zvláštním příspěvkem. Základ, ze kterého se penze vypočítávají, kabinet navyšovat nebude, zásluhovost tak zůstane na stejné úrovni, řekla po jednání vlády ČTK ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Podle nynějších hospodářských výsledků státu by zákonem stanovené navýšení mělo dosáhnout 720 korun, s přesným výpočtem doplatku kabinet počká na další makroekonomická data, informoval dnes premiér Andrej Babiš (ANO).
Vláda zatím neschválila zvýšení důchodů na příští rok. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) platí, že důchody porostou průměrně o 900 korun, je ale třeba ještě najít dohodu mezi ministerstvy financí a práce na mechanismu zvyšování penzí. Definitivní schválení materiálu očekává příští týden, řekl dnes na tiskové konferenci po jednání vlády.
Vláda bude v pondělí projednávat návrh důchodové novely, díky níž by se od ledna příštího roku starobní důchody zvedly v průměru o 900 korun místo 700 korun, které zaručuje zákon. Ministerstvo práce kvůli tomu navrhuje po roce znovu změnu ve složení penze. Podíl pevné části důchodu k průměrné mzdě by se zvedl z nynějších deseti procent na 10,6 procenta. Opět by se tak posílila solidarita a oslabila zásluhovost. Víc by si přilepšili lidé s nízkou penzí, ostatním by důchod rostl v dalších letech pomaleji než dosud.
Důchody by se měly od příštího roku zvýšit průměrně o 900 korun. Od ledna se zvýší také rodičovský příspěvek na 300.000 korun z nynějších 220.000 korun, bude to ale platit pouze pro nově narozené děti. Dnes se na tom shodly vládní ANO a ČSSD. Celkový dopad obou opatření zvýší výdaje státního rozpočtu zhruba o 11 miliard korun, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Penze v Česku nepatří k nejvyšším a navzdory tomu, že se je vláda každoročně snaží aspoň o pár stokorun zvyšovat, řada seniorů nedosáhne ani na 13 tisíc korun měsíčně, což je zhruba průměrná výše důchodu. Pokud bychom chtěli hledat viníka, který může za nízké penze, můžeme ukazovat na stát, na zaměstnance, ale i sami na sebe.
20. května 2026 15:20
20. května 2026 13:27
20. května 2026 12:58
19. května 2026 10:03
18. května 2026 16:55
18. května 2026 16:43
14. května 2026 17:46
13. května 2026 17:00
13. května 2026 15:21
12. května 2026 17:18
11. května 2026 23:20
6. května 2026 22:14
4. května 2026 15:58
29. dubna 2026 11:46
29. dubna 2026 10:50
28. dubna 2026 16:34
Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu.
Zdroj: Lukáš Kovanda
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
