Senioři a jejich důchody se v Česku ocitají ve zvláštním postavení. Na jedné straně stojí vláda, která se honosí neustálým zvyšováním penzí. Na straně druhé stojí statistiky, které ukazují, jak bídně na tom někteří senioři jsou. Pomyslný trojúhelník ale uzavírají experti, kteří hledí do budoucnosti, a neskrývají své obavy i z těch nejradikálnějších kroků.
Důchodová komise se dnes shodla na tom, jak by mohla v Česku v budoucnu případně vypadat důchodová reforma. Členové komise jednomyslně souhlasili s tím, aby se začalo pracovat na modelu, který počítá s rozdělením nynějšího průběžného pilíře na dva. Jedna část by byla solidární a platila by se z rozpočtu, druhá by byla zásluhová a plynulo by do ní pojistné. Novinářům to po jednání komise řekla její šéfka Danuše Nerudová.
Mezi hlavní výdajové priority vlády v návrhu státního rozpočtu na příští rok patří zvýšení starobních důchodů, větší objem peněz na platy ve školství, zvýšení rodičovské nebo posílení rozpočtu ministerstva obrany. Vláda chce v příštím roce prostřednictvím rozpočtu vydat 1,618 bilionu korun a naopak chce získat 1,578 bilionu na příjmech. Schodek navrhuje na úrovni 40 miliard, což je stejně jako letos.
Průměrný důchod, který v červnu činil 13.426 korun, se od ledna zvýší o 900 korun měsíčně. Každý člověk v Česku, který pobírá starobní, invalidní či pozůstalostní důchod, by si měl polepšit aspoň o 371 korun. Příslušné nařízení schválila dnes vláda. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) uvedla, že kabinet tak míří ke splnění slibu průměrného důchodu ve výši přes 15.000 korun v roce 2021.
Penzijní systém po chystané reformě by měl mít podle ministryně Jany Maláčové (ČSSD) tři pilíře včetně nového nultého, z něhož by měl být vyplácen státem garantovaný minimální důchod. Důchody chce financovat mimo jiné z vyššího zdanění právnických osob. ČSSD hodlá také sama navrhnout zavedení sektorové bankovní daně, pokud se na ní nedohodne s ANO, uvedla dnes Maláčová v Otázkách Václava Moravce
Doba, kterou Češi a Češky tráví ve starobním důchodu, se postupně prodlužuje. Od počátku tisíciletí se v průměru protáhla skoro o čtyři roky a čtyři měsíce. Trvá teď průměrně zhruba 24 let a tři měsíce. Vyplývá to z důchodové statistické ročenky, kterou zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Podle údajů se seniorky a senioři dožívají vyššího věku než dřív.
Průměrný důchod vzroste příští rok o 900 korun měsíčně. Prezident Miloš Zeman dnes podepsal příslušný zákon o důchodovém pojištění. ČTK to sdělil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Zvýšení důchodů nad zákonnou valorizaci minulý týden schválili poslanci.
Prezident Miloš Zeman podporuje navýšení penzí a minimální mzdy. Naopak nesouhlasí s plánovaným růstem životního minima. Řekl to dnes novinářům při cestě z návštěvy Srbska.
Všem lidem, kteří pobírají nějaký důchod, by se měla penze od ledna po běžné valorizaci zvýšit ještě o dalších 151 korun. Při schvalování důchodové novely ve Sněmovně to dnes řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle propočtů ČTK podle zákonných ukazatelů pro navyšování penzí by měl být příspěvek o něco nižší, činit by měl zhruba 136 korun. Připočítal by se k procentní části důchodu po běžném lednovém navýšení, které by pro příští rok mělo podle vývoje mezd a cen dosahovat asi 5,7 procenta.
Životní úroveň v Česku se za posledních 15 let zvedla. Z mezinárodního srovnání podle údajů Eurostatu vyplývá, že ceny v Česku se unijnímu průměru blíží mnohem víc než mzdy. Naopak podstatně horší je situace v případě důchodů. I tak ale Česko zůstává zemí s nejnižší mírou chudoby v osmadvacítce.
Průměrný důchod vzroste příští rok o 900 korun měsíčně, tedy nad zákonnou valorizaci. Rozhodla o tom dnes Sněmovna, která ale nepřistoupila na senátní návrh na přilepšení starším seniorům. Senátoři chtěli přidat další tisícikorunu měsíčně lidem, kteří jsou v penzi aspoň 25 let. Vládní předloha nyní poputuje v původním sněmovním znění k podpisu prezidentovi.
Důchody porostou v příštím roce o víc než jen zákonem stanovenou valorizaci. V průměru si penzisté od ledna 2020 polepší o 900 Kč na cca 14 400 Kč. Poslanci dnes 11. září 2019 schválili návrh Ministerstva práce a sociálních věcí. Novela zákona o důchodovém pojištění čeká už jen na podpis prezidenta.
O zvýšení důchodů v příštím roce rozhodne Sněmovna podle změn v programu schůze dnes odpoledne. Průměrná penze má vzrůst podle vládní předlohy o 900 korun měsíčně, tedy nad zákonnou valorizaci. Novelu poslancům vrátil Senát, který chce přilepšit starším seniorům.
Problémy s udržitelností důchodového systému neřeší jen Česko, ale i další země. V kolika letech se v EU chodí do penze? Jak jsme na tom v porovnání s jinými státy?
Věk odchodu do důchodu se zvyšovat nebude, uvedli po dnešním jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Kabinet se zabýval zprávou o stavu a o vývoji penzijního systému, podle níž se penzijní systém beze změn propadne v budoucnu do deficitu a růst výdajů může zmírnit odsouvání penzijní věkové hranice.
Vláda se chystá v pondělí jednat o tom, jestli by se měl v budoucnu důchodový věk v Česku zvyšovat, nebo by měl zůstat na 65 letech. Zabývat se bude zprávou ministerstva práce, podle níž se penzijní systém beze změn propadne do deficitu a růst výdajů může zmírnit odsouvání penzijní věkové hranice, a to od 30. let za desetiletí o rok.
Kdy půjdeme do důchodu? V České republice se opět začalo mluvit o možném posunutí hranice odchodu do důchodu. Debatu o tom by podle svých slov chtěla otevřít mimo jiné ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). S tím ale nesouhlasí ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Mzdy a důchody se od listopadové revoluce v Česku výrazně zvedly. Zvyšování starobních penzí s růstem výdělků ale krok nedrželo a nůžky mezi nimi se rozevíraly. Senioři a seniorky pobírají nyní v průměru zhruba sedmkrát víc peněz než po pádu komunistického režimu, pracovníci vydělávají průměrně téměř desetkrát víc.
Český důchodový systém je příliš benevolentní. V budoucnu totiž hrozí, že lidé dostanou od státu o 41 procent peněz víc, než kolik na penze odvedou. Aby byla soustava vyrovnaná, musely by se nyní odvody zvýšit, a to razantně.
Výše současných důchodů není zrovna uspokojivá. Mnohým seniorům nezbude více peněz, než na zaplacení nájmu, potravin a nejnutnějších zdravotních potřeb. A šance na zlepšení je v nedohlednu. Pokud to situace a zdravotní stav dovolí, mohou si senioři přivydělat nástupem do práce, řada z nich se ale obává nezájmu ze strany zaměstnavatelů díky vysokému věku.
Rada seniorů a Sdružení nájemníků žádají změnu dávek na bydlení tak, aby víc zohledňovaly výši nájmů v jednotlivých místech republiky.
Ministryně financí Alena Schillerová naznačila, že by se mohl zvýšit věk pro odchod do důchodu. To se ovšem řadě Čechů nelíbí. A dávají to jasně najevo. Uklidňovat je musí sama Schillerová.
Zaměstnanci zestárli, jejich průměrný věk se za uplynulých devět let zvýšil o dva roky a v letošním druhém čtvrtletí dosáhl 43,3 roku. Důvodem je delší doba přípravy mladých na budoucí zaměstnání a zvyšováním věku odchodu do důchodu. Vyplývá to z dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
20. května 2026 15:20
20. května 2026 13:27
20. května 2026 12:58
19. května 2026 10:03
18. května 2026 16:55
18. května 2026 16:43
14. května 2026 17:46
13. května 2026 17:00
13. května 2026 15:21
12. května 2026 17:18
11. května 2026 23:20
6. května 2026 22:14
4. května 2026 15:58
29. dubna 2026 11:46
29. dubna 2026 10:50
28. dubna 2026 16:34
Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu.
Zdroj: Lukáš Kovanda
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
