Debata kolem důchodů neustává. Nikdo zatím neví, jak budou v budoucnu vypadat, nově se ale mluví i o tom, kdy senioři do penze vlastně půjdou. Současná hranice 65 let je podle ministryně pozdě, protože lidé do důchodu odcházejí s podlomeným zdravím. Podle nového návrhu by si ale penze měli zasloužit.
Doba, kterou Češi a Češky tráví ve starobním důchodu, se postupně prodlužuje. Od počátku tisíciletí se v průměru protáhla skoro o čtyři roky a čtyři měsíce. Trvá teď průměrně zhruba 24 let a tři měsíce.
Minimální mzdu přes 20.000 korun, snížení platů poslanců, zrušení soukromých exekutorů nebo regulaci nájemného chce prosadit nová politická strana Levice, která vznikla sloučením Skutečné levice a Strany demokratického socialismu. Strana připravila 11 programových bodů, které představila na dnešní tiskové konferenci. Členem předsednictva celostátního výboru jsou mimo jiné dvojka kandidátky KSČM v loňských volbách do Evropského parlamentu Andrej Bóna nebo bývalý poslanec Federálního shromáždění, pražský zastupitel a člen komunistické strany Lubomír Ledl.
Česko stojí nachází na prahu důchodové krize. Pokud z ní nenajde východisko, bude podle expertů nutné všem snížit penze. A u některých půjde až o tisíce korun.
V posledních letech vláda seniorům přidávala a trojice nedávno představených reforem slibuje další navýšení. To se ale bude konat pouze v případě, že na něj stát najde peníze. Jaká je ale ta nejčernější varianta?
Odborníci varují před blížící se důchodovou krizí. Pokud politici nenajdou řešení, hrozí, že na penze v budoucnu nebude. Stát přitom má podle expertů na to, aby dával dobré důchody, dokonce aby byly vyšší než 10 500 korun.
Důchodová reforma přichází s novým způsobem výpočtu penzí. Reforma zásadně změní podobu státního pilíře. Cílem změn je nastavení takového důchodového systému, který bude poskytovat spravedlivé a důstojné důchody, bude široké veřejnosti srozumitelný a bude dlouhodobě udržitelný. Nový systém by tak měl více ocenit pečující, zajistit minimální životní standard seniorů a zároveň i myslet na budoucí důchodce, informuje MPSV.
Jak už server MoneyMAG.cz informoval, důchodová komise se snaží přijít s reformou penzí, která by zajistila, že bude na důchody i v následujících letech. Jak se ale ukázalo, návrhy by se neobešly bez zvýšení daní, a nyní už je i jasné, o kolik. Řádově by podle Andreje Babiše musely růst až o desítky procent.
Návrhy reformy penzí ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) nepředstavují zatím systémové řešení, díky němuž by byly důchody v Česku do budoucna udržitelné. Změny penzí by se neměly provádět bez reformy příjmů a jejich zajištění, posílit by se mělo i spoření na stáří. Uvedla to Národní rozpočtová rada (NRR).
Ministerstvo práce má každých pět let připravit zprávu, jak se doba dožití a důchodový systém vyvíjejí. Podle výsledků by se věk mohl případně upravovat tak, aby byl člověk v penzi čtvrtinu života. Ten se dál prodlužuje. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) růst penzijního věku nad 65 let opakovaně odmítla, a za pravdu jí dávají i odborníci. Člověk totiž stárnout nebude.
Česko se nachází nad důchodovou propastí. Podle ekonomů je třeba do pár let vytvořit reformu, která stávající penzijní systém změní. Nově navrhnuté varianty důchodové komise ale premiér Andrej Babiš odmítl. A na sociální síti naznačil, že má v současnosti jiné priority, než řešit potřebnou reformu.
Senioři dostali od vlády 900 korun navíc a mají se lépe než kdy dřív. To je obraz, který vytváří o jejich životě koalice v čele s premiérem Andrejem Babišem. Ve skutečnosti jim ale jeho vláda 900 korun nepřidala. A nejen to, nemají se ani tak dobře, jak se tvrdí.
Česko se nachází na prahu důchodové krize. Pokud z ní nenajde východisko, bude podle expertů nutné všem snížit penze. A u některých půjde až o tisíce korun.
Koalice chce zapojit do debaty o změně důchodů experty z praxe, například ředitele České správy sociálního zabezpečení a úředníky, kteří se problematikou dlouhodobě zabývají. Prioritně hodlá podle premiéra Andreje Babiše (ANO) řešit změny, které budou mít rozpočtový dopad v nejbližších letech. "Reforma si vyžádá delší čas," uvedl Babiš po dnešním jednání koaličních lídrů. Nevyloučil, že do konce volebního období vláda s důchodovou reformou nepřijde. Znovu se bude koalice tématem zabývat příští týden.
Stávající systém důchodů je podle expertů dlouhodobě neudržitelný a Česko potřebuje penzijní reformu. Ta navzdory snahám chybí už několik let, nově ale důchodová komise pracuje hned se třemi variantami reformy. Zatímco některé by mohly znamenat nižší důchody, jiné by sice uklidnily stávající i budoucí seniory, Češi z nich nadšení nebudou.
Finanční skupina Partners připravuje založení penzijní společnosti, která nabídne účastnické fondy doplňkového penzijního spoření. V rámci budování finanční skupiny zvažuje od roku 2023 i vlastní banku pro klienty Partners. Novinářům to dnes řekl ředitel Partners Petr Borkovec.
Zástupci parlamentních stran a experti se prozatím neshodli na konkrétnějších obrysech důchodové reformy. Shoda panuje od loňska na tom, že by se nynější veřejný systém měl rozdělit na dva pilíře. Z jednoho by se vyplácela solidární a z druhého zásluhová penze. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) po jednání důchodové komise oznámila, že v příštích měsících připraví novelu, která by mohla rozdělení systému technicky upravit. Podle kritiků není možné reformu a penze nastavit, pokud se neví, kde se na to vezmou peníze.
Růst důchodů bude pokračovat nezávisle na ekonomické situaci země a v roce 2021 dosáhnou v průměru 15.000 korun. V pořadu Partie na televizi Prima to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Odmítl také tvrzení, že českému důchodovému účtu hrozí propad kvůli odchodu silných ročníků do penze v příštích deseti až 20 letech. Podle něj se tento pokles nahradí vyššími sociálními odvody ze stoupajících mezd.
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) chce do několika měsíců připravit důchodovou novelu s reformou penzí. Návrh by mohl podle ní v ideálním případě už upravit technické rozdělení nynějšího veřejného systému na dva pilíře - nultý se základním solidárním důchodem a první se zásluhovou částí důchodu. Maláčová to řekla na tiskové konferenci po dnešním jednání komise pro spravedlivé důchody. O nastavení parametrů nového penzijního systému a výši penzí komise nehlasovala.
Spoléhat na to, že se o své občany ve stáří postará stát, je jednou z největších chyb, jaké člověk může udělat. Mnozí proto bojují s nedostatkem peněz a řada seniorů v práci zůstává navzdory tomu, že mohou jít do penze.
Plán změn důchodového systému, jak ho připravila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), neobsahuje základ - tedy příjmovou stránku. Při odchodu z dnešního zasedání komise pro důchody to řekla předsedkyně opoziční TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Nelíbí se ji ani část dílčích změn. Nejdůležitější je podle ní nicméně právě příjmová část systému. Ministryně ji chce podle ní řešit později změnou systému daní.
Vyžít se současnou výší důchodů je navzdory neustálému zvyšování těžké. Lidé by si proto měli spořit a nespoléhat pouze na stát. Kolik by ale měli mít do důchodu našetřeno? Překvapivě nestačí ani milion korun.
Ministerstvo práce má každých pět let připravit zprávu, jak se doba dožití a důchodový systém vyvíjejí. Podle výsledků by se věk mohl případně upravovat tak, aby byl člověk v penzi čtvrtinu života. Ten se dál prodlužuje. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) růst penzijního věku nad 65 let opakovaně odmítla, a za pravdu jí dávají i odborníci. Člověk totiž stárnout nebude.
20. května 2026 15:20
20. května 2026 13:27
20. května 2026 12:58
19. května 2026 10:03
18. května 2026 16:55
18. května 2026 16:43
14. května 2026 17:46
13. května 2026 17:00
13. května 2026 15:21
12. května 2026 17:18
11. května 2026 23:20
6. května 2026 22:14
4. května 2026 15:58
29. dubna 2026 11:46
29. dubna 2026 10:50
28. dubna 2026 16:34
Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu.
Zdroj: Lukáš Kovanda
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
