Česko vstoupilo do roku 2020 s nadějí, že se ekonomická situace řady občanů zlepší. Roste minimální mzda, rodičovský příspěvek i důchody. Ty v průměru stouply o 900 korun, Česku ale stále chybí důchodová reforma, která by zajistila, že na penze budou peníze i v budoucnu, upozorňují ekonomové.
Důchodci v Čechách se mají hůře, než se myslelo. Procentuální podíl seniorů, kterým reálně hrozí chudoba, je u nás mnohem vyšší, než například na Slovensku. Ale ačkoliv jsme na tom z pohledu celé EU relativně dobře, ukázalo se, že stupeň nebezpečí chudoby v seniorském věku se stále zvětšuje.
Lidé narození po roce 1965 budou mít nárok na důchod až po 65 letech. Podle gerontoložky Ivy Holmerové jsou ale fyzicky pracující lidé invalidní už v 55 letech a budou to mít těsně před penzí těžké.
Zvýšení průměrného důchodu o 900 korun a o tisícovku navíc pro seniory starší 85 let nebylo všemi seniory přivítáno s nadšením. Tisíce z nich totiž spadly do exekucí.
Francouzi, kteří chtějí cestovat v předvečer Štědrého dne, se musí obrnit trpělivostí: stávkující zaměstnanci v dopravě chtějí i během vánočních svátků udržovat protest proti chystané penzijní reformě, zatímco vláda má dnes oznámit harmonogram vyjednávání, uvedla agentura AFP.
K důchodovému věku nezřídka patří i zhoršené zdraví. Je přirozené, že stárnoucí člověk se stále častěji potýká s nemocemi, a tudíž vytváří větší tlak na zdravotní pojišťovny. Rostoucí počet seniorů ale může mít na ekonomiku dramatický vliv.
Situace českých penzistů není pozitivní. Ačkoliv to možná nevnímají, jejich výdaje každý měsíc rostou, a to více, než o kolik rostou ceny zboží a služeb. Experti proto nemají dobré zprávy pro budoucí důchodce. Aby se měli jako senioři dobře, měli by si našetřit miliony.
Nejen velikost starobních důchodů vyvolává mezi lidmi vášně. Stejně je na tom i věk odchodu do důchodu, který se bude v následujících letech zřejmě měnit. A většině současných či budoucích seniorů se líbit nebude.
Problém nízkých penzí netrápí jen Českou republiku. V mnoha dalších zemích je seniorům vyplácen důchod, jehož výši tamní lidé považují za nedostatečnou. Globální důchodový problém ale nemá lehké řešení. S nadsázkou lze říct, že důchodce jednoduše není z čeho živit.
Důchody ve výši 15 tisíc korun jsou mnohem vyšší, než kolik pobírá většina seniorů dnes. Přesto by podle plánů vlády měla průměrná penze této částky dosáhnout, a to už příští rok. Je to ale reálné?
Ačkoliv se průměrná výše důchodů pohybuje kolem 13 400 korun, celá řada seniorů nedosáhne ani na penzi ve výši 10 000 korun. Někteří dokonce pobírají nejnižší možné penze, které se pohybují kolem 4000. Budou se tito senioři mít někdy dobře?
Současná vláda pravděpodobně nestihne udělat tolik potřebnou důchodovou reformu. Podle ministryně financí Aleny Schillerové to sice nedokázala žádná vláda za posledních 30 let, času ale moc nezbývá. A odborníci jsou znepokojeni.
Ačkoliv se v souvislosti s důchody nejčastěji hovoří o těch starobních, ve skutečnosti jsou v Česku zavedeny čtyři druhy důchodů. Kromě starobní penze jde i o invalidní, vdovský a sirotčí. Který z nich příští rok o kolik poroste?
Na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému si na konci třetího čtvrtletí spořilo 4,454 milionu lidí. Bylo to o 3000 více než na konci loňského roku. Vyplývá to z aktuálních statistik ministerstva financí, které má ČTK k dispozici.
Pracovníci v náročných profesích by mohli od roku 2023 chodit do penze dřív než ostatní. Počítá s tím návrh legislativního plánu, který ČTK získala. V pondělí by ho měla projednávat vláda. Podle záměru má ministerstvo práce novelu předložit do půl roku. O dřívějším důchodu pro náročné profese jednala nedávno důchodová komise. Debatovala o tom, že by se za každých deset let práce v rizikových podmínkách mohl věk nástupu na odpočinek snížit o rok a pobíraná penze zvednout v průměru o tisícikorunu.
Přes 800.000 lidí dnes podle francouzské vlády vyšlo do ulic měst ve snaze donutit prezidenta Emmanuela Macrona, aby si rozmyslel reformu důchodového systému. Na protest proti jeho plánu stávkovali ve velkém zaměstnanci státních drah či městských dopravních podniků a také učitelé a zdravotníci. V Paříži podle ministerstva vnitra demonstrovalo 65.000 lidí, policie zde rozháněla výtržníky slzným plynem. V menším rozsahu by měla stávka pokračovat i v pátek.
Seniorům se na lepší časy rozhodně neblýská, spíše naopak. Vláda nepočítá s tím, že by jim od příštího roku zvedala penze. Dostanou tedy pouze minimum nařízené zákonnou valorizací. Ani o korunu navíc.
Zavedení minimálního důchodu v Česku by si vyžádalo ročně dodatečně miliardy až desítky miliard korun navíc, a to podle stanovené částky. Pokud by nastavení zaručené penze neprovázela i další opatření k zajištění příjmů či snížení nákladů, narušilo by to stabilitu veřejných financí.
Od příštího roku se plošně zvedají důchody o průměrně 900 korun. Navzdory možnému očekávání ale nedostane každý takové zvýšení. Někteří si měsíčně přilepší jen o čtyři nebo pět set korun.
Průměrná výše důchodů sice v Česku každý rok stoupá, i tak si ale jen málo penzistů přijde na uspokojivou částku. Ty zřejmě nepotěší informace, že existuje i možnost, jak pobírat důchod ve výši několika stovek tisíc korun. Má to ale háček.
Současná ekonomická situace seniorů není nejlepší, v budoucnu ale může být ještě hůře. Podle odborníků na tom nese vinu vláda, ale i sami důchodci, prakticky jen tím, že odcházejí do důchodu.
Důchod se od ledna zvýší o 900 korun měsíčně. Každý člověk v Česku, který pobírá starobní, invalidní či pozůstalostní důchod, by si měl polepšit aspoň o 371 korun.
V některých zemích se objevuje trend mimořádných penzí. Například v Polsku dostanou důchodci k pravidelnému důchodu tak zvaný 13. důchod. I v Česku politici jednají o tom, jak důchodcům přilepšit. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) si ale myslí, že čeští senioři nic jednorázový příspěvek nepotřebují.
20. května 2026 15:20
20. května 2026 13:27
20. května 2026 12:58
19. května 2026 10:03
18. května 2026 16:55
18. května 2026 16:43
14. května 2026 17:46
13. května 2026 17:00
13. května 2026 15:21
12. května 2026 17:18
11. května 2026 23:20
6. května 2026 22:14
4. května 2026 15:58
29. dubna 2026 11:46
29. dubna 2026 10:50
28. dubna 2026 16:34
Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu.
Zdroj: Lukáš Kovanda
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
