Komentář Lukáše Kovandy: Rusko podle všeho začíná vykazovat známky platební neschopnosti, takže už směřuje k bankrotu. Dnes má totiž vyplácet úrok na svém dluhu, ale cizinci zřejmě žádné peníze neuvidí. Od pondělí platí v Rusku zákaz výplaty peněz pro ně. To je ovšem částečná platební neschopnost, ať už je zdůvodněná jakkoli. Rusko tedy míří ke krachu.
Evropská unie dnes začala uplatňovat sankce proti sedmi ruským bankám, které v rámci postihů zaváděných v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu vyloučila z mezinárodního platebního systému SWIFT. Zároveň zavedla další dříve schválená omezení včetně zákazu prodávat do Ruska eura či jakkoli se podílet na projektech spojených s Ruským fondem přímých investic (RDIF). Platit začal i zákaz šíření televize Russia Today (RT) a webu Sputnik kvůli jejich dezinformačnímu obsahu.
Komentář Lukáše Kovandy: Koruna dnes prudce oslabuje. Jak vůči euru, tak vůči dolaru. Vůči euru padá k úrovni 26,00 korun za euro. Přitom v pondělí začínala své obchodování pod úrovní 24,80. Za necelé tři obchodní dny tedy oslabila více než o korunu. Její dnešní minimum činí podle Bloombergu zatím 25,94. To je absolutně nejslabší hodnota koruny od dubna 2021.
Evropské akcie dnes třetí den za sebou klesají. Sankce proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu totiž ještě více snížily chuť riskovat a pokračující růst cen komodit prohlubuje obavy z inflace. Ztrácejí hlavně automobilky a banky. Panevropský index STOX Europe 600 dopoledne ztrácel zhruba 0,5 procenta, později ale ztráty částečně zmírnil díky růstu akcií těžařských firem.
Komentář Jana Sušánky: Odpojení klíčových ruských bank od mezinárodní platebního systému swift a ruské centrální banky od dolarových rezerv začíná mít zásadní dopad na ruskou ekonomiku a rubl. Ruská měna v pondělí ráno klesla o 30 procent vůči dolaru a je na novém historickém minimu 112 rublů za dolar. V průběhu dne může dojít k jeho dalšímu oslabení.
Komentář Lukáše Kovandy: Válka na Ukrajině roztočí v Česku druhé kolo inflace. Tentokrát už půjde převážně o inflaci „válečnou“, nikoli „pandemickou“. Ovšem obě inflační kola na sebe navazují se, dokonce se překrývají, takže výsledkem bude ještě vleklejší výrazná inflace, než jaká by nastala, pokud by došlo buď „pouze“ na pandemii, nebo „pouze“ na válku.
Komentář Lukáše Kovandy: Ruský prezident Vladimir Putin právě spouští plnou invazi na Ukrajinu. Začíná válka. Bude mít primárně geopolitické dopady. Ale pochopitelně i sociální a ekonomické, zřejmě katastrofální. A to i v dalších částech Evropy, než je Ukrajina. Už brzy ji pocítí třeba i čeští motoristé. Ropa letí nad 100 USD/barel. Lze očekávat nárůst cen pohonných hmot v ČR k úrovním kolem 40 Kč/l.
Komentář Lukáše Kovandy: Růst výrobních cen v českém průmyslu v lednu šokoval. V meziměsíčním vyjádření činí 6,9 procenta, což je nejvíce od února 1991. V meziročním vyjádření pak představuje 19,4 procenta, což je nejvíce od ledna 1992.
Komentář Lukáše Kovandy: Ceny elektřiny v Evropě se v důsledku větrných bouří propadají na letošní minima. Čistě vzhledem k vývoji cen elektřiny jde o vítanou úlevu, neboť zvláště na sklonku loňska elektřina v Evropě dramaticky zdražovala na historické rekordy, vinou evropské plynové krize.
Lednový růst spotřebitelských cen potvrzuje, že česká ekonomika bude v letošním roce čelit nejvyšší inflaci od roku 1998, míní analytici. Podle nich meziroční inflace v dalších měsících pravděpodobně překoná deset procent a až od poloviny roku začne výrazněji polevovat. Letošní celoroční průměr odhadují na zhruba devět procent. Obava z růstu inflačních očekávání zřejmě ještě povede ke zvýšení úrokových sazeb České národní banky, dodali. ČNB čekala lednovou inflaci 9,4 procenta, tedy o půl procentního bodu nižší. Vyplývá to z dnešních vyjádření analytiků pro ČTK.
Komentář Tomáše Volfa: Domácí inflace za leden výrazně zrychlila, když meziročně ceny vzrostly o 9,9 %. Meziměsíčně to bylo o 4,4 %. Naposledy ceny rostly tímto tempem v červenci 1998. Robustně rostoucí ceny dnes už asi nikoho nepřekvapí, ale zarážející je neustále se zrychlující tempo zdražování.
Růst české ekonomiky letos proti loňsku na rozdíl od většiny ostatních zemí Evropské unie zrychlí. Vyplývá to z dnešní makroekonomické prognózy Evropské komise (EK), podle níž dosáhne letošní růst hrubého domácího produktu (HDP) 4,4 procenta. Loni podle komise české hospodářství vzrostlo o 3,3 procenta.
Komentář Lukáše Kovandy: Tuzemské hospodářství loni šplhalo z propasti, kam jej o rok dříve uvrhla pandemie, rychleji, než se čekalo. A už je na půlce cesty ven. Během letoška bude ven zcela, pokud se na Ukrajině nezačne válčit. Češi, kteří vyrážejí do Polska třeba za nákupem borůvek, už si ale mohou „venku z propasti“ připadat hned teď.
Česká národní banka v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst HDP o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta. V předchozí listopadové prognóze přitom počítala banka letos s růstem o 3,5 procenta a příští rok o 3,8 procenta. Na tiskové konferenci po jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. Loni ekonomika podle prvních údajů Českého statistického úřadu stoupla o 3,3 procenta, ČNB nicméně odhaduje růst o 3,1 procenta. Koncem letošního roku podle Rusnoka ekonomika dosáhne předpandemické úrovně.
Česká ekonomika loni stoupla o 3,3 procenta, zatímco o rok dříve klesla o 5,8 procenta, což byl nejvýraznější propad za dobu samostatné České republiky. Vyplynulo to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ), který jej dnes zveřejnil na svém webu. V samotném čtvrtém čtvrtletí meziroční růst hrubého domácího produktu (HDP) zrychlil na 3,6 procenta z 3,3 procenta ve třetím čtvrtletí, mezičtvrtletně HDP vzrostl o 0,9 procenta.
Komentář Lukáše Kovandy: Češi mají v investičních fondech zhruba 700 miliard korun, historicky rekordní sumu. Mnozí v uplynulých týdnech a měsících vložili své peníze do investičního fondu vůbec poprvé. Dosud si vystačili třeba jen se spořícím účtem nebo termínovaným vkladem v bance. Případně své úspory použili na nákup nemovitosti. Jenže byty a domy jsou rovněž rekordně drahé – a k tomu zdražují nejvýrazněji v celé EU. Takže stále více Čechů svěřuje své peníze právě fondům.
Češi mají podle zjištění portálu Zlato.cz zhruba dvakrát více zlata, než kolik ho je v sejfech České národní banky (ČNB). Ta podle statistik držela ke konci loňského roku 340 tisíc troyských uncí „žlutého kovu“, tedy přibližně 10,6 tuny, zatímco domácnosti podle oficiálních zdrojů od roku 2009 získaly 19,348 tuny investičního zlata.
Komentář Lukáše Kovandy: Ceny oděvů a obuvi v ČR loni poskočily nejvýrazněji od 90. let. Podle ČSÚ vzrostly o 6,5 procenta. Znatelně tak překonaly svůj nárůst z roku 2020, o 3,7 procenta, který byl přitom pro celé toto milénium, tedy pro období od roku 2000, rekordní, informuje ČHMÚ.
Komentář Lukáše Kovandy: Koruna dnes ráno středoevropského času zpevnila 24,27 koruny za euro, svůj nejsilnější kurs za posledních více než deset let. Poprvé tak zpevňuje pod všechny úrovně roku 2012, takže lze dnes konečně tvrdit, že je nejsilnější za deset let. Dokonce za více než deset let, totiž za celé období od začátku září 2011.
Inflace v prosinci zrychlila meziroční růst na 6,6 procenta z listopadových šesti procent. Takový růst spotřebitelských cen zaznamenalo Česko naposledy v září 2008. Aktuální vývoj nejvíce ovlivnily ceny v dopravě a bydlení. Průměrná míra inflace v celém loňském roce byla 3,8 procenta, což bylo o 0,6 procentního bodu více než v roce 2020. Loňská průměrná inflace je nejvyšší od roku 2008. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici podobný vývoj předpokládali.
Komentář Lukáše Kovandy: Míra nezaměstnanosti v ČR stoupla loni v prosinci na 3,5 procenta, což je horní hranice expertních odhadů. I tak jde o relativně příznivý výsledek, zejména z pohledu zaměstnanců. Zaměstnavatelům a jejich svazům či asociacím naopak spíše přidělává vrásky na čele, takže umocňují své volání po zjednodušení zaměstnávání zahraničních pracovníků. To je ovšem trnem v oku třeba odborům.
Komentář Lukáše Kovandy: Koruna dnes dopoledne zpevnila na 24,480 za euro, na svoji nesilnější úroveň od září 2012, v reakci na zveřejnění sady příznivých makroekonomických čísel.
Komentář Lukáše Kovandy: Česko od 1. ledna hospodaří v režimu rozpočtového provizoria. Musí totiž začít osekávat pandemické dluhy. Nejen státní zaměstnanci a důchodci se tak musí připravit na hubenější čas, i když ne nutně od letoška. Inflace, která však letos udeří, v tomto měsíci až desetiprocentní, způsobí výrazné pokles kupní síly obyvatelstva – a tedy jeho životní úrovně. Na co dalšího je letos třeba se v ekonomické a finanční oblasti připravit. Zde osmero hlavních změn a očekávání roku 2022, níže jsou pak představeny blíže.
13. července 2026 17:01
29. června 2026 17:00
25. června 2026 11:55
25. června 2026 11:44
24. června 2026 12:15
24. června 2026 12:02
17. června 2026 16:40
16. června 2026 14:09
16. června 2026 13:50
16. června 2026 13:37
16. června 2026 13:19
16. června 2026 12:51
15. června 2026 18:27
15. června 2026 13:59
Letní dovolená letos bude ve znamení Česka. Podle aktuálního průzkumu agentury CzechTourism plánuje strávit volné dny v tuzemsku 77 procent Čechů, což je meziročně o dvanáct procentních bodů více. Mezi nejvyhledávanější destinace patří jižní Morava, kterou si pro dovolenou vybírá každý čtvrtý z těch, kteří zůstávají v České republice.
Zdroj: Marie Dvořáková
S blížícími se letními prázdninami začínají tisíce studentů, seniorů, rodičů na rodičovské dovolené i dalších zájemců hledat brigády a krátkodobé pracovní příležitosti. Přivýdělek formou dohody zůstává oblíbeným způsobem, jak získat dodatečný příjem, zároveň je však důležité orientovat se v daňových a odvodových pravidlech, která se průběžně mění.
