Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Růst cen v českém průmyslu šokuje, je nejvyšší od roku 1991. Tento růst brzy pocítí i spotřebitelé, inflace bude letos činit až 9,5 %

ekonomika
ekonomika
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Růst výrobních cen v českém průmyslu v lednu šokoval. V meziměsíčním vyjádření činí 6,9 procenta, což je nejvíce od února 1991. V meziročním vyjádření pak představuje 19,4 procenta, což je nejvíce od ledna 1992.

Nejvýraznější vzestup cen za posledních více než třicet lat zaskočil také analytiky. Ti počítali s meziměsíčním nárůstem 1,3 procenta, meziroční vzestup pak podle nich měl odpovídat 13,2 procenta.

Z čísel je patrné, že inflační tlaky v české ekonomice nepolevují. Takto enormně vysoký nárůst cen ve výrobní sféře znatelně poznamená vývoj cen ve sféře spotřebitelské. Lednová čísla tak signalizují, že výraznější spotřebitelská inflace bude trvat déle, než se dosud čekalo. Čili zmírňování spotřebitelské inflace po dosažení pravděpodobně více než desetiprocentního maxima v meziročním vyjádření v měsíci únoru bude pozvolnější.

Přitom se ve výrobních a následně také spotřebitelských cenách teprve naplno projeví růst geopolitického napětí v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. Ten zvedá cenu ropy až k úrovni 100 dolarů za barel. Současně v jeho důsledku dochází minimálně k odkladu zahájení provozu plynovodu Nord Stream 2. To vytváří tlak na růst cen plynu v EU, což se promítne rovněž tlakem na další růst výrobních cen v ČR – a následně tedy i cen spotřebitelských, do nichž se vyšší ceny výrobní pochopitelně do značné míry přenáší.

Za rekordním růstem výrobních cen v lednu stálo zejména přecenění energetických závodů. Z prosince na leden vzrostly ceny plynu a elektřiny o zhruba třetinu, meziročně je nárůst rovněž v řádu desítek procent.

V dalších měsících se efekt přecenění takovýmto nárazem již neprojeví, neboť už nenastane tak plošná změna cen jako s příchodem roku. Avšak i tak růst výrobních cen zůstane výrazný.

Spotřebitelská inflace tak za celý letošní rok bude činit v průměru až 9,5 procenta. Po dnešku se zvyšuje pravděpodobnost, že Česká národní banka letos zvýší svoji základní sazbu až nad úroveň pěti procent. Byť je pravda, že zmíněné zvýšené geopolitické riziko vytváří tlak na zmírnění dalšího nárůstu základní sazby. 

Témata:  ekonomika průmysl inflace

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.