V Česku bylo v červnu vyhlášeno 1529 osobních bankrotů, o 71 více než v květnu. Zároveň bylo podáno 1558 návrhů na osobní bankrot, o 341 více než v předchozím měsíci. Vyplývá to ze statistik společnosti CRIF - Czech Credit Bureau, které má ČTK k dispozici.
Schodek státního rozpočtu ke konci června stoupl na 195,2 miliardy korun z květnových 157,4 miliardy korun. Loni ke konci června byl schodek 20,7 miliardy korun. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Letošní červnový výsledek je nejhorší od vzniku ČR. Dosud byl ke konci června nejvyšší schodek rozpočtu v roce 2010, a to 75,7 miliardy korun.
Britská ekonomika v prvním čtvrtletí, tedy v období, než se plně projevil vliv pandemie nemoci covid-19, klesla nejvíce od roku 1979. Hrubý domácí produkt (HDP) se od ledna do března snížil v porovnání s předchozím čtvrtletím o 2,2 procenta. Vyplývá to z konečných údajů, které dnes zveřejnil britský statistický úřad ONS. Konečné údaje jsou o něco horší než předběžné z konce května, které počítaly s poklesem o dvě procenta.
Zlato, považované za bezpečnou investici v dobách nejistoty, dnes na světových trzích dál zdražuje. K růstu mu pomáhají zejména obavy z pokračujícího šíření koronavirové nákazy, které kazí optimismus ohledně rychlého ekonomickému oživení. Jedna troyská unce (oz; 31,1 gramu) dopoledne stála zhruba 1772 dolarů a je blízko osmiletého maxima.
Sněmovní rozpočtový výbor dnes doporučil Sněmovně schválit vládní návrh, který navyšuje schodek letošního státního rozpočtu až na 500 miliard korun. Výbor podpořil pouze jeden pozměňovací návrh, který vznesl premiér Andrej Babiš (ANO) a který mění rozdělení dodatečných peněz. Například snižuje vládou navržený objem rozpočtové rezervy a přesouvá peníze do výdajů některých kapitol. S ostatními návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu výbor nesouhlasil.
České veřejné finance jsou při nynějším nastavení daňové a výdajové politiky dlouhodobě neudržitelné, uvedla dnes ve Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí Národní rozpočtová rada. Toto základní konstatování zůstalo ve srovnání s loňskou zprávou stejné, řada dalších parametrů se však znatelně zhoršila. Ministerstvo financí k tomu uvedlo, že považuje načasování zprávy do období nejhlubšího poklesu světové ekonomiky od 30. let minulého století za nešťastné.
Mezinárodní měnový fond (MMF) kvůli dopadům pandemie způsobné koronavirem dál zhoršil výhled vývoje globální ekonomiky. Na letošní rok počítá s propadem hrubého domácího produktu (HDP) o 4,9 procenta, uvedl dnes fond ve svém aktualizovaném výhledu. V dubnu čekal pokles o tři procenta a už tento propad by znamenal nejhlubší recesi globální ekonomiky za 90 let.
Cesta z koronavirové krize bude podle vývoje důvěry v českou ekonomiku zřejmě jen pozvolná.
Pokles české ekonomiky bude letos zřejmě větší, než odhadovalo ministerstvo financí v poslední dubnové prognóze. V ní úřad počítá s poklesem o 5,6 procenta. Na dnešním setkání organizovaném Lidovými novinami to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Konkrétní údaje neuvedla. Dodala ale, že odhad OECD ohledně poklesu české ekonomiky o 9,6 procenta považuje za "hodně černý scénář".
Česká ekonomika podle prognózy úvěrové pojišťovny Coface v roce 2020 klesne o 6,2 procenta. V roce 2021 přijde oživení, kdy růst HDP dosáhne 4,8 procenta, uvedl generální ředitel Coface pro ČR a Slovensko Ján Čarný. Coface zhoršila rating 71 zemím, což je 40 procent ekonomik světa. Mezi nimi je i Česko.
Když grafická návrhářská firma v Atlantě v březnu Erika Benze propustila, neměl velké obavy. Byl si jist, že jakmile začne pandemie opadat a klienti zase začnou utrácet, najmou ho zpět. Uplynuly tři měsíce a nikdo nevolá. Benz požádal o místo doručovatele společnosti Instacart, napsala agentura AP.
Globální ekonomika letos klesne o šest procent, předpověděla dnes v aktualizovaném výhledu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V dobách míru by to znamenalo nejhlubší propad za posledních 100 let. Příští rok by mělo světové hospodářství, dostane-li svět pandemii pod kontrolu, vykázat růst. OECD jej odhaduje na 5,2 procenta. Pro Českou ekonomiku OECD odhaduje na letošní rok pokles o 9,6 procenta, pro Slovensko pak o 9,3 procenta.
Vývoz z Německa se v dubnu propadl meziročně skoro o třetinu, což je nejvíce od roku 1950, kdy statistický úřad začal tento údaj sledovat. Důvodem byla koronavirová pandemie, která snížila poptávku po zboží z Německa, největší evropské ekonomiky. Přebytek bilance zahraničního obchodu klesl na 3,5 miliardy eur (93,3 miliardy Kč) ze 17,8 miliardy eur loni v dubnu a byl nejnižší od prosince 2000. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil spolkový statistický úřad.
Česká ekonomika se letos propadá do recese, což se na trhu práce v plné míře negativně projeví v horizontu několika dalších měsíců až čtvrtletí, komentovali analytici květnový vývoj nezaměstnanosti. Nezaměstnanost se zvedla z dubnových 3,4 procenta na 3,6 procenta. Květnový počet nezaměstnaných byl podle Úřadu práce ČR nejvyšší od února 2018.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) připustila, že schodek státního rozpočtu se letos může přiblížit 500 miliardám korun. Nevyloučila to, že požádá Sněmovnu o další zvýšení schodku. Ministryně to řekla v České televizi. Naposledy Sněmovna souhlasila se zvýšením schodku na 300 miliard korun 22. dubna. Před pandemií koronaviru byl schodek rozpočtu letos naplánován na 40 miliard korun.
KOMENTÁŘ LUKÁŠE KOVANDY: Dubnové hospodaření státního rozpočtu dopadlo nejhůře v novodobé historii ČR od roku 1993. Výsledkem je totiž schodek ve výši 163,7 miliardy korun. Hůře státní kasa během prvních pěti měsíců roku dosud nikdy nehospodařila.
Výběr informací o dopadech nového typu koronaviru na českou ekonomiku. Před čtvrt rokem, 1. března, se v ČR vyskytly první tři případy nákazy.
Globální hrubý domácí produkt (HDP) se na úrovně z období před příchodem koronavirové krize nevrátí dříve než v roce 2022. Předpovídá to podle serveru CNBC nová zpráva analytické společnosti Economist Intelligence Unit (EIU). Varuje rovněž, že některé vyspělé země, například Itálie a Španělsko, by se mohly dostat na pokraj dluhové krize.
Česká ekonomika mezičtvrtletně klesla o 3,6 %. Dopady koronaviru se začínají promítat i do nezaměstnanosti. Ta sice zatím neroste vysokým tempem, ale prudce klesá nabídka volných pracovních míst. Nyní jich je o 40 % méně než před pandemií. Sehnat práci v gastronomických službách či cestovním ruchu je téměř nemožné. Nabízí se tak rekvalifikace, jelikož v IT a retailu firmy hledají zaměstnance stále.
Důvěra v tuzemskou ekonomiku se v květnu stabilizovala, a to po hlubokém, historicky nejvyšším dubnovém propadu. Příslušný statistický ukazatel dokonce v květnu meziměsíčně mírně stoupl, z 74,8 na 75,1 bodu, přičemž hodnota 100 bodů odpovídá dlouhodobé průměrné důvěře v ekonomiku za celé období let 2003 až 2019. Ke stabilizaci dochází díky zlepšení nálady ve spotřebitelském segmentu, naopak sentiment podnikatelů se dále propadl, na svoje nové historické dno. Informuje Lukáš Kovanda.
Německá ekonomika v prvním čtvrtletí klesla kvůli koronavirové krizi proti předchozím třem měsícům o 2,2 procenta, nejvíce od globální finanční krize v roce 2009. Ve své konečné zprávě to dnes uvedl spolkový statistický úřad, který tak potvrdil předběžné údaje. Protože v předchozím čtvrtletí vykázala největší evropská ekonomika pokles o 0,1 procenta, je nyní v recesi, která se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí ekonomického poklesu za sebou.
Český premiér Andrej Babiš (ANO) se staví kriticky k návrhu Francie a Německa na evropský záchranný program po pandemii koronaviru o objemu 500 miliard eur (13,8 bilionu korun). Vadí mu, že by peníze měly jít přednostně nejvíc postiženým zemím, Česko podle něj nemůže být trestáno za to, že situaci relativně dobře zvládlo. Nelíbí se mu také princip, že si peníze půjčí Evropská unie jako celek. Řekl to dnes novinářům po jednání premiérů visegrádské čtyřky (V4) s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.
Podpůrné programy COVID a Antivirus by měly platit do konce srpna, vyplývá z dnešního jednání Národní ekonomické rady (NERV). Rada zároveň vybídla vládu k poskytnutí rychlé likvidity, tedy k co nejrychlejšímu spuštění programů jako COVID III nebo COVID+. Dalším tématem bylo možné snížení DPH v ubytovacích službách a stoupající nezaměstnanost. NERV by měl nyní vypracovat návrh podpory nízkopříjmových skupin, řekl ČTK člen rady Lukáš Kovanda.
20. května 2026 15:20
20. května 2026 13:27
20. května 2026 12:58
19. května 2026 10:03
18. května 2026 16:55
18. května 2026 16:43
14. května 2026 17:46
13. května 2026 17:00
13. května 2026 15:21
12. května 2026 17:18
11. května 2026 23:20
6. května 2026 22:14
4. května 2026 15:58
29. dubna 2026 11:46
29. dubna 2026 10:50
28. dubna 2026 16:34
Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu.
Zdroj: Lukáš Kovanda
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
