Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí klesla meziročně o 11 procent a mezičtvrtletně o 8,7 procenta. Je to nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky.
Japonské akcie dnes výrazně oslabily, dolů je poslaly zprávy, že premiér Šinzó Abe se chystá rezignovat. Hlavní index tak smazal zisky, které měl na začátku obchodování, a vykázal největší propad za téměř měsíc. Odchodem Abeho podle agentury Reuters končí nejen stabilní vláda nejdéle sloužícího japonského premiéra, ale i její ekonomický program zvaný Abenomics, který se vyznačoval směsí agresivních měnových a fiskálních stimulů.
KOMENTÁŘ LUKÁŠE KOVANDY: Podle odborářů je koronavirus tuzemské ekonomice zjevně živou vodou. Žádají totiž takové navýšení minimální mzdy, jaké nebylo běžné ani v době uplynulých let prosperity. Nyní tedy odboráři zjevně míní, že prosperita je v době koronaviru ještě výraznější, takže si mohou dovolit žádat víc.
Odbory nesouhlasí s tím, aby lidé na takzvaném kurzarbeitu dostávali 60 procent svého průměrného výdělku. Požadují stanovení vyšší náhrady. Novinářům to řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
Podnikatelská důvěra v Německu v srpnu vzrostla čtvrtý měsíc po sobě a zlepšila se více, než se čekalo. Vyplývá to z dnešních dat institutu Ifo. Údaje podle agentury Reuters signalizují, že se firmy v největší evropské ekonomice vzpamatovávají z koronavirového šoku.
Index spotřebitelských cen za červenec vzrostl více, než trhy čekaly. Zatímco oproti červnu se ceny zvedly o 0,4 %, v meziročním vyjádření to bylo o plných 3,4 %. Předpoklady ČNB o snižujících se cenách se zatím nepotvrzují, říká analytik Tomáš Volf z finanční skupiny Citfin.
V pátek nabyla účinnosti novela zákona o kompenzačním bonusu lidem pracujícím na dohodu o provedení práce (DPP) nebo na dohodu o pracovní činnosti (DPČ), kteří jsou ovšem účastníky nemocenského pojištění (tzv. pojištěná dohoda). Žádat budou moci o kompenzační bonus ve výši 350 Kč denně, a to zpětně za období od 12. března do 8. června 2020.
Meziroční inflace v červenci podle odhadů analytiků v průměru klesla na 3,1 procenta z červnových 3,3 procenta. Meziročně nadále rostou ceny potravin, alkoholu a tabáku. Někteří analytici nevylučují, že meziroční inflace v červenci stoupla. Data k červencové inflaci zveřejní Český statistický úřad ve čtvrtek 13. srpna.
Česká národní banka očekává, že veřejné finance letos skončí ve schodku 5,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) po loňském přebytku 0,3 procenta HDP.
Německý výrobce luxusních automobilů BMW se ve druhém čtvrtletí propal do ztráty před zdaněním a úroky 666 milionů eur (17,4 miliardy Kč) ve srovnání se ziskem 2,2 miliardy eur ve stejném období loni. Odbyt aut ve čtvrtletí kvůli omezením způsobeným koronavirovou krizí klesl o 25 procent.
Maloobchodní tržby bez prodejů aut v červnu podle analytiků meziročně stagnovaly, předpokládal se lepší výsledek. Zklamání přinesla i revize květnových dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Vláda Andreje Babiše (ANO) by podle opozice měla hledat úspory, zemi jinak zanechá v ekonomickém rozkladu a důsledky ponese další kabinet. Představitelé opozičních stran to dnes uvedli v anketě ČTK k červencovému schodku státního rozpočtu, který stoupl na 205,1 miliardy korun z červnových 195,2 miliardy. Podle Pirátů nynější výsledky v sobě skrývají i šanci, že by konečný výsledek rozpočtu nemusel dosáhnout na schválených 500 miliard.
Kurzarbeitový program Antivirus by se měl ukončit spíše dříve než později, shodli se dnes v diskusním pořadu Partie na CNN Prima News ekonomové Mojmír Hampl a Ilona Švihlíková. Podle Švihlíkové, která je i členkou Národní ekonomické rady vlády, je však třeba mít připravený záchranný sociální systém, což zatím realitou není. Hampl ale zdůraznil, že podpora, která stála na příspěvcích za první tři měsíce zhruba 15 miliard korun, nemůže trvat dlouhodobě.
KOMENTÁŘ LUKÁŠE KOVANDY: Česká ekonomika se rekordně propadla, o nevídanou více než desetinu. Nakonec to ale „není až taková hrůza, jak se čekalo“. V druhém letošním čtvrtletí se zřítila nejvíce ve své moderní historii. V meziročním vyjádření se v období od dubna do června letošního roku zřítila o 10,7 procenta.
Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí klesla meziročně o 10,7 procenta a mezičtvrtletně o 8,4 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu hrubého domácího produktu (HDP), který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu v červenci kvůli pandemii stagnoval, zatímco v červnu zrychlil na 0,8 procenta. Vyplývá to z předběžných údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie, které dnes zveřejnil německý statistický úřad. Inflace tak i nadále zůstává hluboko pod cílovou úrovní Evropské centrální banky (ECB).
Největším problémem zmrazené ekonomiky po jejím prudkém poklesu je nyní nízká poptávka, ovšem firmy propouštějí méně, než se čekalo. Platební morálka se mírně zlepšuje. Delegátům volebního sněmu Hospodářské komory to řekl v jeho úvodu její prezident Vladimír Dlouhý, který kandiduje do čela na další tři roky. Nelze podle něj vyloučit ještě složitější vývoj ekonomické situace, než který se očekává dnes.
Důvěra v ekonomiku Česka vzrostla v červenci meziměsíčně o 9,5 bodu na 86,7 bodu. Optimističtější byli spotřebitelé i podnikatelé, u nichž byl meziměsíční růst důvěry nejvyšší od počátku sledování.
Česká bankovní asociace v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos klesne kvůli dopadům šíření koronaviru v průměru o 7,5 procenta. Příští rok by se pak měla ekonomika vrátit k růstu 5,3 procenta. Asociace o tom dnes informovala na tiskové konferenci.
Celkové daňové příjmy státu bez pojistného na sociální zabezpečení v prvním pololetí klesly meziročně o 12,6 procenta, tedy o 65,2 miliardy, na 454,2 miliardy korun. Na dani z přidané hodnoty (DPH) stát získal 188 miliard korun, meziročně o 12,2 miliardy korun méně. Na dani z příjmu právnických osob stát vybral zhruba o 24,7 miliardy méně, celkem 74,4 miliardy korun.
K oživení ekonomiky bude potřeba stimulovat investice firem, podpořit spotřebu, export, ale také výzkum a inovace. Na Národní ekonomické konferenci to dnes řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Vláda podle něj do ekonomiky vyčlenila na pomoc kvůli koronavirové krizi vůči hrubému domácímu produktu podobný objem peněz jako například Francie.
Firmy budou podle expertů potřebovat státní programy podpory i na podzim. Některou pomoc proto bude nutné udržet i v dalších měsících. Uvažovat by se mělo také o podpoře pro podniky, které na ni v současné době nedosáhnou, jako například dopravci. Podpora by měla být rychlejší a méně zatížená byrokracií. Na dotaz ČTK to uvedli prezident Svazu průmyslu a obchodu ČR Tomáš Prouza a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.
České hospodářství čeká letos kvůli omezením spojeným s šířením koronaviru propad o 7,8 procenta, což je výrazně více, než se původně předpokládalo. Evropská komise v dnešním makroekonomickém odhadu zhoršila letošní vyhlídky české ekonomiky o 1,6 procentního bodu proti květnové prognóze. Příští rok by se sice hrubý domácí produkt Česka měl zvýšit o 4,5 procenta, i to je však o půl bodu méně než při jarním odhadu, uvedla komise.
20. května 2026 15:20
20. května 2026 13:27
20. května 2026 12:58
19. května 2026 10:03
18. května 2026 16:55
18. května 2026 16:43
14. května 2026 17:46
13. května 2026 17:00
13. května 2026 15:21
12. května 2026 17:18
11. května 2026 23:20
6. května 2026 22:14
4. května 2026 15:58
29. dubna 2026 11:46
29. dubna 2026 10:50
28. dubna 2026 16:34
Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu.
Zdroj: Lukáš Kovanda
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
