Komentář Tomáše Volfa: Domácí maloobchodní tržby v dubnu meziročně klesly o 7,7 % a o 0,3 % oproti minulému měsíci. Už dvanáct měsíců v řadě tržby prodejcům klesají. Na vině jsou vysoké ceny a obavy spotřebitelů.
Česká republika se do budoucna musí více ekonomicky otevřít světu, bez toho dál neporoste, řekl na dnešním summitu 2. ekonomické transformace reVize Česka premiér Petr Fiala (ODS). Zaměřit se chce na zlepšení podmínek pro přísun zahraničních investorů i kvalifikovaných pracovníků. Vláda proto podle něj chystá například úpravy podmínek investičních pobídek nebo plánování strategických investic.
Komentář Lukáše Kovandy: Vládě se nedaří plnit státní rozpočet, jak si předsevzala. Za prvních pět měsíců roku činí jeho schodek 271,4 miliardy korun. V nominálním vyjádření jde o historicky rekordní schodek za pět měsíců roku, který předčí i deficity příslušných měsíců, tedy ledna až května, covidových let 2020 nebo 2021.
Komentář Lukáše Kovandy: Česko stále zápolí s recesí. Nečekaně. Podle dnešních zpřesněných údajů ČSÚ se totiž zatím letos – poměrně překvapivě – nedokázalo vymanit z technické recese, do níž upadlo loni ve druhém pololetí. Mezičtvrtletně totiž ekonomika ČR letos v prvním čtvrtletí jen stagnovala, i když se většinově čekal její růst. Důvodem je hlavně slabší spotřeba domácností, které kvůli drahotě „už nemají, kde brát“.
Česká ekonomika letos v prvním čtvrtletí klesla meziročně o 0,4 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Na začátku května statistici předpokládali pokles o 0,2 procenta. Ekonomika klesla v meziročním srovnání poprvé od prvního čtvrtletí 2021. Ve srovnání s předchozím kvartálem hrubý domácí produkt (HDP) v prvních třech měsících letošního roku stagnoval. Také v tomto případě je odhad horší, původní počítal s mezičtvrtletním růstem o 0,1 procenta.
Komentář Lukáše Kovandy: Deficit českých veřejných financí v roce 2022 byl dle Eurostatu 3,6 procenta HDP. Přitom deficit veřejných financí eurozóny jako celku byl podle týchž dat Eurostatu loni rovněž 3,6 procenta HDP. Výše deficitu vyjadřuje tempo zadlužování. Nelze tedy tvrdit, že tempo zadlužování České republiky je abnormální. V rámci EU je v podstatě průměrné.
Komentář Tomáše Volfa: Pokud skutečně dojde k naplnění všech bodů vládního balíčku s očekávaným efektem pro státní rozpočet, ČR bude na konci tohoto volebního období plnit více maastrichtských kritérií než dnes. Dosud plníme pouze jediné kritérium, a to veřejného dluhu, ale k němu by se mělo přidat i kritérium deficitu ročního státního rozpočtu, který nesmí překročit 3 % vůči HDP. Tou dobou pravděpodobně dojde i k vylepšení našich dalších ekonomických ukazatelů. Tím hlavním bude podstatně nižší inflace, která by se mohla do dvou let dostat k cíli ČNB, což by nejspíš znamenalo splnění i tohoto kritéria.
Komentář Lukáše Kovandy: Kdo může za drahé potraviny? Ve sporu zemědělců a obchodních řetězců se akademická půda staví na stranu zemědělců. Například jen na cukru si řetězce a obchodníci loni „namastili kapsu“ půlmiliardou korun navíc, vypočítává ekonom Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity (zde).
Komentář Lukáše Kovandy: Ratingová agentura Moody’s, jedna ze tří světově nejvýznamnějších, si připravuje půdu pro věru historickou událost – zhoršení ratingu dluhu Spojených států. Státní kase Spojených států totiž v důsledku politického klinče v Kongresu – neochoty zákonodárců se dohodnout na navýšení dluhového stropu – povážlivě docházejí peníze. Ministryně financí USA Janet Yellenová varuje, že Spojené státy nemusí být schopny hradit všechny své závazky už příští týden ve čtvrtek, tedy 1. června.
Komentář Lukáše Kovandy: Deficit českých veřejných financí v roce 2022 byl dle Eurostatu 3,6 procenta HDP. Přitom deficit veřejných financí eurozóny jako celku byl podle týchž dat Eurostatu loni rovněž 3,6 procenta HDP. Výše deficitu vyjadřuje tempo zadlužování. Nelze tedy tvrdit, že tempo zadlužování České republiky je abnormální. V rámci EU je v podstatě průměrné.
Komentář Lukáše Kovandy: Předáci odborů patří k nehlasitějším kritikům konsolidačního balíčku, jejž vláda představila ve čtvrtek minulý týden. Ještě týž den, několik hodin poté, svolal svoji tiskovku šéf největší odborové organizace, ČMKOS, Josef Středula. Nemohl mít tak rychle zpracovánu žádnou zevrubnější dopadovou analýzu balíčku. Tím méně, že vláda sama byla při jeho představování dosti nešťastně skoupá na zásadní detaily. A někdy nejen na detaily. Třeba i na to, jaké dotace za desítky miliard vlastně hodlá vůbec škrtat.
Komentář Lukáše Kovandy: Za současnou mimořádnou inflaci platí v Česku hlavně střední třída. Její životní úroveň padá opravdu výrazně, a to na rozdíl od nejchudších a nejbohatších vrstev.
Komentář Lukáše Kovandy: V Česku je podle dat ČSÚ 4,49 milionu domácností. Celkem 32,5 procenta z nich má alespoň jedno dítě. Tedy takových je 1,46 milionu. Pokud je roční dopad konsolidačního balíčku na takovou domácnost – rodinu – přes 100 tisíc korun, jak tvrdí odbory, měl by stát jen z tohoto titulu vyššího daňového a odvodového zatížení rodin snížit schodek o 150 miliard korun ročně.
Komentář Lukáše Kovandy: Vládní daňový balíček ještě ve spojení s představenými parametrickými změnami důchodového systému – protože o jeho reformu se věru nejedná – zaplatí hlavně „obyčejný člověk“. Nic moc jiného ale vlastně čekat nešlo. Vždyť vláda sama má ke svým výdajům k dispozici peníze z daní a odvodů občanů a firem. A dluh. Dluh, to jsou ale jen budoucí daně a odvody.
Vláda představila svůj konsolidační balíček. Dojde ke zrušení 22 daňových výjimek, DPH bude mít dvě sazby, dojde k vyššímu zdanění alkoholu a tabáku a zdvojnásobí se daň z nemovitosti. Na druhou stranu zlevní důležité položky, jako jsou potraviny, bydlení, léky. Dopad daňových změn by měl být podle předsedy vlády Petra Fialy co nejmenší.
Sloučení dvou snížených sazeb DPH do jedné na 12 procent, které dnes schválila vláda, bude znamenat, že nová snížená sazba bude v Česku ve srovnání s unijními zeměmi, které mají jen jednu sníženou sazbu, nejvyšší. Pouze dvě sazby DPH má nyní v EU jen pět zemí. Současná základní sazba 21 procent patří v rámci EU spíše k průměrným. Podle unijních norem nesmí být základní sazba DPH nižší než 15 procent. Zajímavostí je situace v Dánsku, které má jako jediné jednotnou sazbu DPH (ve výši 25 procent). Některé země, například Francie, Itálie nebo Irsko, mají podle údajů Eurostatu "super" sníženou sazbu.
Komentář Lukáše Kovandy: Inflace v ČR v dubnu byla nečekaně nízká. Jen 12,7 procenta. Tak nízkou úroveň prakticky nikdo nečekal, ani Česká národní banka. Ta patrně bude nynější čísla interpretovat jako úspěch své měnové politiky z posledního necelého roku, kdy s inflací bojuje skrze kurs a posilování koruny.
Komentář Lukáše Kovandy: Vláda Spojených států si půjčuje nejdráže v dějinách. Důvodem je houstnoucí strach z bankrotu USA, k němuž může vést nebývale rozpolcený Kongres. Američtí zákonodárci totiž stále nejsou s to dohodnout se na navýšení limitu veřejného zadlužení. Bez tohoto navýšení nejspíše od letošního léta, možná ale už od začátku června, nebude možné řádně zajistit chod Spojených států.
Olivový olej se na velkoobchodním trhu nyní prodává za nejvyšší ceny od poloviny 90. let. Na vině jsou hlavně přetrvávající sucha ve Španělsku, které je hlavním producentem. Vysoké ceny se podle analytiků navíc patrně udrží delší dobu. Příčinou jsou podle nich i další faktory, zejména vysoká poptávka a také nedostatek slunečnicového oleje v důsledku války na Ukrajině.
Komentář Lukáše Kovandy: Vláda chce od 1. srpna zvýšit spotřební daň z motorové nafty na úroveň, kde byla do loňského května, tedy o 1,50 Kč/l výše. Vzhledem k napjatosti státního rozpočtu jde o očekávatelný krok, která má svoji ekonomickou logiku.
Komentář Jakuba Petrušky, analytika společnosti Zlaťáky.cz: Centrální banky po celém světě nadále rozšiřují své zlaté rezervy. Podle informací Světové rady pro zlato (World Gold Council) činily čisté nákupy centrálních bank v prvním čtvrtletí letošního roku 125 tun žlutého kovu, což představuje nejlepší start od roku 2010, kdy jsou centrální banky čistými kupci zlata. Historického rekordu bylo dosaženo vloni, kdy nákup zlata ze strany centrálních bank dosáhl 1 136 tun – a zdá se, že se trend nezastavuje.
Komentář Lukáše Kovandy: Rostoucí aktivita Číny na mezinárodní scéně, nedávná návštěva prezidenta Si Ťin-pchinga v Moskvě či naopak návštěva francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Číně, zintenzivňují debatu i přeskupování geopolitických sil.
Komentář Lukáše Kovandy: Ve světě je pouze pět význačnějších měn, které od předvečera ruské invaze na Ukrajinu (tedy od 23. 2. 2022) až do závěru minulého týdne posílily jak vůči dolaru, tak euru. Jen dvě z těchto měn jsou měny evropských zemí: česká koruna a švýcarský frank.
20. května 2026 15:20
20. května 2026 13:27
20. května 2026 12:58
19. května 2026 10:03
18. května 2026 16:55
18. května 2026 16:43
14. května 2026 17:46
13. května 2026 17:00
13. května 2026 15:21
12. května 2026 17:18
11. května 2026 23:20
6. května 2026 22:14
4. května 2026 15:58
29. dubna 2026 11:46
29. dubna 2026 10:50
28. dubna 2026 16:34
Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu.
Zdroj: Lukáš Kovanda
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
