Komentář Lukáše Kovandy: Rostoucí aktivita Číny na mezinárodní scéně, nedávná návštěva prezidenta Si Ťin-pchinga v Moskvě či naopak návštěva francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Číně, zintenzivňují debatu i přeskupování geopolitických sil.
Komentář Lukáše Kovandy: Ve světě je pouze pět význačnějších měn, které od předvečera ruské invaze na Ukrajinu (tedy od 23. 2. 2022) až do závěru minulého týdne posílily jak vůči dolaru, tak euru. Jen dvě z těchto měn jsou měny evropských zemí: česká koruna a švýcarský frank.
Chystané změny daně z přidané hodnoty jsou vlastně zvýšením daně, v rozporu s původními sliby vládních stran. Ministerstvo financí má pravdu v tom, že zamýšlené snížení počtu sazeb DPH, ze tří na dvě, představuje zjednodušení daňového systému. To je kýžené. Jenže způsob, jakým ke snížení počtu sazeb vláda hodlá dospět, bude v celkovém efektu daň lidem navyšovat.
Hlavním makroekonomickým problémem Česka je prohlubující se strukturální deficit státního rozpočtu daný růstem povinných výdajů a také nárůst zadlužování. Tuzemská inflace, která je pátou nejvyšší v EU, výrazně snižuje životní úroveň obyvatel. Valorizace důchodů je v době dvouciferné inflace časovanou rozpočtovou bombou. Bez reforem důchodového, zdravotního i sociálního systému je stabilizace veřejných financí nemožná.
Česká ekonomika v loňském čtvrtém čtvrtletí klesla mezičtvrtletně o 0,4 procenta, dostala se tak do technické recese, potvrdila dnes zveřejněná data Českého statistického úřadu. Meziročně hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl o 0,3 procenta, za celý loňský rok se zvýšil o 2,5 procenta. Tato čísla jsou o desetinu procentního bodu lepší, než ČSÚ uvedl na počátku března. Ve čtvrtém čtvrtletí i za celý loňský rok podle statistiků klesly reálné příjmy i výdaje českých domácností.
Komentář Lukáše Kovandy: Důvěra v českou ekonomiku dosáhla letos v březnu úrovně 93,9 bodu. To znamená, že je na úrovni 93,9 procenta průměru let 2003 až 2022. Je tedy stále z dlouhodobé perspektivy podprůměrná. Nicméně i tak je na nejvyšší úrovni od loňského srpna. Zasluhuje se o to nyní hlavně růst důvěry mezi podnikateli. I když mezi nimi není vývoj jednotný. Zlepšuje se totiž nálada podnikatelů a firem v průmyslu a obchodě, zatímco se zhoršuje ve stavebnictví a vybraných službách.
Komentář Lukáše Kovandy: Česko se ocitá v závažné makroekonomické nerovnováze, jakou roky nepamatuje. Podle některých expertů mu proto vážně hrozí měnová krize. Data za loňský rok, jež máme čerstvě pohromadě, tuto obavu, resp. důvody pro ji příliš nerozptylují. Přesto koruna mnohem spíše rekordně sílí, než by čelila měnové krizi. Co za tím vězí?
Důvěra v českou ekonomiku po únorovém poklesu letos v březnu meziměsíčně stoupla o 2,2 bodu na hodnotu 93,9 bodu. Důvodem bylo zvýšení důvěry podnikatelů. U spotřebitelů naopak mírně klesla. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mezi podnikateli vzrostla důvěra v průmyslu a obchodu, kdežto ve stavebnictví a vybraných službách se snížila. Meziročně celková důvěra poklesla. Loni v březnu činila 96,8 bodu. Podle analytiků zveřejněné údaje naznačují, že se ekonomika po mělké recesi začne ve druhém čtvrtletí stabilizovat.
Komentář Lukáše Kovandy: Lednové maloobchodní tržby mírně předčily očekávání. Předpokládal se totiž jejich propad o 7,9 procenta, avšak nakonec pokles činí „jen“ 7,7 procenta. Jedná se tak o nejslabší meziroční propad od loňského září.
Komentář Lukáše Kovandy: Od minulého čtvrtka koruna proti euro oslabuje vůbec nejvýrazněji od loňského srpna. Vyvstává tak otázka, zda se růstový potenciál české měny nevyčerpal. „Spanilá jízda“ koruny ji za posledních dvanáct měsíců proti euru zpevnila do čtvrtka v tomto týdnu o sedm procent. Z významnějších relevantních světových měn proti euru za stejnou dobu posílila ještě výrazněji jen jediná, a to mexické peso.
Komentář Lukáše Kovandy: Únorová inflace v ČR byla mírně vyšší, než se čekalo. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 16,7 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali ve střední hodnotě růst o 16,6 procenta.
Komentář Lukáše Kovandy: Fialova vláda by hypotetickým zrušením dvou státních svátků mohla letos získat do veřejné kasy zhruba osmnáct miliard korun. To shodou okolností zhruba odpovídá úspoře ze zamýšleného snížení mimořádné červnové valorizace. Tato úspora má činit necelých dvacet miliard korun. Jestliže by se tedy zrušily dva svátky, důchodci by mohli mít valorizován důchod beze změny, aniž by se přitom stát dále zadlužil.
Komentář Lukáše Kovandy: Mezinárodní měnový fond v lednu překvapil. Výrazně zlepšil svůj odhad letošního růstu ruské ekonomiky. Ano, růstu. Ruské hospodářství by podle něj mělo reálně přidat, byť mírně, konkrétně 0,3 procenta. Česko je na tom dle MMF jen o trochu lépe, vlastně takřka neznatelně, když jeho hospodářství má podle washingtonské instituce letos posílit o 0,5 procenta.
Ekonomika Evropské unie ve čtvrtém čtvrtletí stagnovala, hrubý domácí produkt (HDP) se tak proti předchozím třem měsícům podle sezonně přepočtených údajů nezměnil. Ve své zpřesněné zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil rychlý odhad z konce ledna. Česká republika je ale v recesi, její ekonomika o 0,3 procenta klesla. Ze zemí, z kterých jsou data k dispozici, je v recesi už jen Maďarsko a Finsko.
Více než čtvrtina domácností v Česku nyní svými příjmy sotva pokryje výdaje a úspory nemá na více než dva měsíce. Vyplývá to z lednového průzkumu agentury PAQ Research a Českého rozhlasu. I domácnosti řadící se příjmy do nižší střední třídy nedokážou výdělkem pokrýt rostoucí inflaci, tedy růst cenové hladiny, a přicházejí tak o úspory. Český statistický úřad dnes uvedl, že spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně stouply o 17,5 procenta. Tempo inflace zrychlilo, v prosinci činila 15,8 procenta.
Komentář Lukáše Kovandy: Tolik očekávaná lednová inflace má hodnotu 17,5 procenta v meziročním vyjádření. Je to mírně nad očekáváním trhu, ale žádná pohroma. Česká národní banka počítá v aktuální prognóze s lednovou inflací 17,6 procenta, nejvyšší odhad z trhu zněl podle agentury Bloomberg na 18,8 procenta.
Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně stouply o 17,5 procenta. Tempo inflace zrychlilo, v prosinci byly ceny meziročně vyšší o 15,8 procenta. Vliv měly vzhledem ke konci úsporného tarifu pro domácnosti zejména ceny za energie, zdražilo také teplo, vodné a stočné i potraviny. Proti prosinci byly ceny pro spotřebitele v lednu vyšší o šest procent. Vyplývá to z údajů, které dnes na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Komentář Lukáše Kovandy: „Plná nákupní centra“ a „plné restaurace“ v předvánočním čase klamaly. Teď je to oficiální. Maloobchodní tržby se v prosinci propadly jedním z nejvýraznějších temp v historii. Pád o 7,3 procenta je hlubší, než předpokládaly všechny expertní odhady. Experti oslovení agenturou Bloomberg očekávali ve střední hodnotě svých odhadů meziroční pokles maloobchodních tržeb pouze o 5,5 procenta. Nečekaně výrazný je také meziměsíční propad, tedy pokles tržeb mezi loňským listopadem a prosincem, jenž činí 0,7 procenta. To o stabilizaci v oblasti maloobchodní tržeb nesvědčí.
Komentář Tomáše Volfa: Tržby maloobchodníků v ČR za prosinec meziročně klesly o 7,3 %, což představuje výrazné zklamání a už osmý měsíc v řadě, kdy Češi utrácejí méně než před rokem. Meziměsíčně šly útraty Čechů dolů o 0,7 %.
Komentář Lukáše Kovandy: Zahraniční obchod České republiky vykázal v loňském roce svůj největší schodek v historii, takřka 200miliardový. Deficit nakonec psychologickou metu 200 miliard těsně nepřekonal, skončil na úrovni 198,1 miliardy korun. A to díky tomu, že prosincový výsledek zahraničního obchodu výrazně předčil všechna expertní očekávání.
Komentář Lukáše Kovandy: Tuzemská ekonomika se loni ve druhém pololetí pomořila do recese. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad. Podle nich se loni v posledních třech měsících roku propadla v porovnání s obdobím července až září o 0,3 procenta. Vzhledem k tomu, že mezičtvrtletní pokles zaznamenala už právě ve druhém loňském čtvrtletí, je tak nyní splněna definice recese. Tedy mezičtvrtletní pokles výkonu ekonomiky alespoň ve dvou po sobě následujících čtvrtletích.
Mezinárodní měnový fond (MMF) dnes zlepšil odhad letošního růstu globální ekonomiky. Podle aktualizované prognózy z podzimního výhledu se celosvětový hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o 2,9 procenta, zatímco loni v říjnu MMF letošní růst odhadoval na 2,7 procenta. Ke zlepšení výhledu podle měnového fondu přispělo předpokládané oživení ekonomické aktivity v Číně, kterou loni brzdila přísná opatření proti šíření koronaviru, dále pokles inflace a solidní spotřebitelská poptávka.
Komentář Lukáše Kovandy: Petr Pavel, nově zvolená hlava státu, prakticky nebude mít žádný dopad. Bezprostředně, ale ani střednědobě. Neměl by jej ani jeho rival, Andrej Babiš, pokud by dnes zvítězil. Nový prezident může mít výraznější vliv teprve dlouhodobě, tedy zhruba v horizontu deseti let, ale to pouze v tom případě, že svůj mandát v dalších prezidentských volbách obhájí a bude tedy vládnout až do roku 2033.
13. července 2026 17:01
29. června 2026 17:00
25. června 2026 11:55
25. června 2026 11:44
24. června 2026 12:15
24. června 2026 12:02
17. června 2026 16:40
16. června 2026 14:09
16. června 2026 13:50
16. června 2026 13:37
16. června 2026 13:19
16. června 2026 12:51
15. června 2026 18:27
15. června 2026 13:59
Letní dovolená letos bude ve znamení Česka. Podle aktuálního průzkumu agentury CzechTourism plánuje strávit volné dny v tuzemsku 77 procent Čechů, což je meziročně o dvanáct procentních bodů více. Mezi nejvyhledávanější destinace patří jižní Morava, kterou si pro dovolenou vybírá každý čtvrtý z těch, kteří zůstávají v České republice.
Zdroj: Marie Dvořáková
S blížícími se letními prázdninami začínají tisíce studentů, seniorů, rodičů na rodičovské dovolené i dalších zájemců hledat brigády a krátkodobé pracovní příležitosti. Přivýdělek formou dohody zůstává oblíbeným způsobem, jak získat dodatečný příjem, zároveň je však důležité orientovat se v daňových a odvodových pravidlech, která se průběžně mění.
