Komentář Lukáše Kovandy: Bankovní rada České národní banky rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu na stávající úrovni sedmi procent. Jde o výsledek, jež čekala zhruba polovina expertů oslovených agenturou Bloomberg. Podle expertů Deutsche Bank, největší německé banky, jde o chybu české centrální banky.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil na 8,9 procenta z červnové hodnoty 8,6 procenta. Inflace tak vystoupila na další rekord. V rychlém odhadu to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Za vysokou inflací stojí zejména prudký růst cen energií. Červencový nárůst inflace byl překvapením pro analytiky, kteří podle agentury Reuters předpokládali, že tempo růstu cen zůstane na červnové úrovni.
Komentář Lukáše Kovandy: Tuzemská ekonomika v letošním druhém čtvrtletí rostla tempem 3,6 procenta meziročně a 0,2 procenta mezičtvrtletně. Takový – zatím předběžný – výsledek je zhruba v souladu s očekáváními, případně je mírně překonává.
Fialova vláda dnes dostala dosud nejdůraznější varování o historicky dramatickým způsobem narůstající frustraci obyvatelstva z ekonomické situace v zemi. Nálada tuzemských spotřebitelů totiž podle pravidelného měsíčního šetření ČSÚ klesla v červenci nejníže v celé historii měření, jež se píše od roku 2003.
Spotřebitelské ceny v Česku v červnu meziročně stouply o 17,2 procenta. V květnu to bylo o 16 procent, růst tak zrychlil již podvanácté za sebou. Nejvíce k tomu přispělo zdražování potravin. Inflace je nadále nejvyšší do prosince 1993. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledek mírně překonal očekávání analytiků, kteří předpovídali inflaci 17 procent.
Komentář Lukáše Kovandy: V současnosti nejsledovanějším a nejdiskutovanějším průmyslovým zařízením světa je bezesporu jedna konkrétní turbína, co odešla na údržbovou opravu do kanadského Montrealu. Poslal ji tam Gazprom, ruský plynárenský gigant, jejž ovládá Kreml.
Komentář Lukáše Kovandy: Paliva v Česku během prvního prázdninového týdne zlevnila. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se ve středu prodával u čerpacích stanic v průměru za 47,91 koruny, před týdnem byl o dva haléře dražší. O 14 haléřů zlevnila nafta, nyní stojí litr dieselu průměrně 48,13 koruny. Benzin začal z rekordních hodnot o jednotky haléřů zlevňovat na konci června, cena nafty se snižuje od začátku července.
Pokles ruské ekonomiky letos bude nečekaně mělký, prognózují největší americké banky jako JP Morgan nebo Citigroup. První jmenovaná, největší banka USA, nově počítá s poklesem ruské ekonomiky čítajícím pouze 3,5 %. Informuje ekonom Lukáš Kovanda.
Ekonomická nálada v Evropské unii se v červnu zhoršila, zejména kvůli nárůstu pesimismu ve stavebnictví a mezi spotřebiteli. Očekávání domácností ohledně jejich budoucí finanční situace se dostalo na rekordní minimum, vyplývá z dnešní zprávy Evropské komise (EK). Index ekonomické nálady v EU se meziměsíčně snížil o 1,7 bodu na 102,5 bodu, v České republice klesl o dva body na 94,6 bodu, plyne z podrobnějších údajů komise.
Komentář Lukáše Kovandy: Dnes časně ráno středoevropského času Rusko poprvé od začátku roku 1918 nenaplnilo své závazky vůči zahraničním věřitelům. Poprvé za více než 104 let tudíž zbankrotovalo na svůj zahraniční dluh. Jedná se o bankrot technického rázu, protože Rusko má peníze i ochotu dlužné částky nadále řádně hradit. Neumožňují mu to však západní sankce.
Komentář Lukáše Kovandy: V Česku ožil přízrak sektorové daně. Po jejím zavedení v oblasti energetiky volají hned čtyři z pěti vládních stran, kromě ODS. V čele šiku za zavedení sektorového zdanění stojí Piráti, nečekaně se ovšem přidává také Národní rozpočtová rada. Její nový šéf Mojmír Hampl žádá sektorovou daň nejen na energetiku, ale také na banky. Zdůvodňuje to věru marxistickým slovníkem. Energetické společnosti a banky prý mají za současné válečné situace „nezasloužené žně“, tedy pochopitelně ziskové žně.
Komentář Lukáše Kovandy: Čerpací stanice či supermarkety s potravinami. To jsou dvě místa kde si dnes Češi mohou být takřka stoprocentně jisti, že si na nich prodejce „mastí kapsu“. Nezbývá než nakupovat ještě obezřetněji než kdykoli v minulosti a dobře zvažovat, kde a za kolik nakoupit.
Další růst výdajů v následujících třech měsících podle průzkumu společnosti Ipsos čeká 83 procent Čechů. Šetřit se tak chystá šest z deseti lidí, odpustí si zbytné nákupy, plánují méně topit nebo kupovat levnější zboží a služby. Více se uskromnit jsou přitom ochotni spíše lidé nad 50 let, mladí do 34 let hodlají více pracovat, hledat jiné formy úspor nebo investování. Výsledky průzkumu má ČTK k dispozici.
Vyšší ceny ropy a zhoršující se prognózy ekonomického vývoje budou brzdit růst poptávky po ropě. I tak by se celosvětová poptávka po této surovině ale v příštím roce měla dostat na 101,6 milionu barelů denně, a tak překonat úroveň z doby před pandemií. Ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
Komentář Lukáše Kovandy: Lidem v Česku letos klesne životní úroveň nejvýrazněji od vzniku republiky v roce 1993. Potvrzují to dnes zveřejněná čísla ČSÚ k vývoji reálných mezd v letošním prvním čtvrtletí. Frustrace a nespokojenost obyvatelstva, zejména sociálně zranitelných skupin, narůstá každým dnem. Výhledově hrozí vážný společenský a politický rozkol.
Komentář Lukáše Kovandy: Prakticky všichni Češi, jimž je pod 50 let věku ve svém ekonomicky aktivním životě nezažili takový pád životní úrovně, jaký je čeká letos. Reálné mzdy v Česku se totiž letos v prvním čtvrtletí meziročně propadly o 3,6 procenta. I když meziročně sice přidaly přes sedm procent nominálně, takže většina lidí má pocit, že „bere více“, reálně, tedy po zohlednění inflace, více než 11procentní, se historicky propadly. Za celý letošní rok se mohou propadnout o osm procent, nejvíce od vzniku ČR v roce 1993.
Komentář Josefa Jaroše: Některá – jinak celkem běžná – slova mohou mít v různých kontextech různě zabarvený význam. Z jindy zcela nevinného výrazu se může stát urážka, z neutrálního pojmu – dejme tomu z ekonomické oblasti – všeobecný strašák.
Inflace v České republice by podle ekonomů mohla klesnout v červenci. Za květen a červen by se mohla dostat nad 15 procent. Nebýt války na Ukrajině, spotřebitelské ceny by už byly nižší. Na jednociferná čísla se inflace zřejmě dostane až příští rok. Situace by nemusela být výrazně lepší, ani kdyby se v ČR platilo eurem. V boji proti růstu inflace pomůže zvyšování úrokových sazeb, ale vláda by také měla zpomalovat růst mezd. Ekonomičtí experti to dnes řekli v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Největší bída v EU teď panuje v pětici zemí, které vesměs sdílí euro: Estonsko, Litva, Řecko, Španělsko a Lotyšsko. Tyto země mají index bídy vyšší než 20. Vyplývá to dle slov Lukáše Kovandy z dat Eurostatu.
Komentář Lukáše Kovandy: Pravděpodobnost ruského bankrotu se dneškem citelně zvyšuje. Americké ministerstvo financí totiž dnes těsně po půlnoci newyorského času, tedy zhruba před půldruhou hodinou, zakázalo přijímat americkým bankám a jednotlivcům splátky od ruské vlády. Dosud platila výjimka, takže američtí věřitelé Ruska mohli i po uvalení sankcí nadále přechodně přijímat ruské splátky. Dneškem ale tato výjimka končí, v souladu s plánem nastíněným v době uvádění sankcí letos v zimě, po únorové invazi Ruska na Ukrajinu.
Komentář Lukáše Kovandy: Inflace vrcholí, brzy se nadějeme její zvolnění. I tak nás čeká ekonomicky nesmírně těžký čas. Stagflace. Tedy ekonomický propad spojený se stále výrazným růstem hladiny spotřebitelských cen. To vše lze vyčíst z nejnovějšího, květnového šetření mezi více než třemi stovkami předních světových ekonomů a investorů, které každý měsíc provádí Bank of America.
Míra inflace v Evropské unii v dubnu vystoupila na rekordních 8,1 procenta, což je o tři desetiny procentního bodu více než v březnu. Ve své zprávě to dnes oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika má z členských zemí unie třetí nejvyšší inflaci, v dubnu činila 13,2 procenta. V eurozóně inflace zůstala na 7,4 procenta.
Většina podílových fondů letos prodělává, akciové fandy ztratily do konce dubna 8,8 procenta, dluhopisové fondy 6.5 procenta a fondy peněžního trhu 4,1 procenta. Naopak výrazný růst o 71,5 procenta si připsaly komoditní fondy, nemovitostní fondy o 1,1 procenta. Vyplývá to z Broker Consulting Indexu podílových fondů za duben, který má ČTK k dispozici.
20. května 2026 15:20
20. května 2026 13:27
20. května 2026 12:58
19. května 2026 10:03
18. května 2026 16:55
18. května 2026 16:43
14. května 2026 17:46
13. května 2026 17:00
13. května 2026 15:21
12. května 2026 17:18
11. května 2026 23:20
6. května 2026 22:14
4. května 2026 15:58
29. dubna 2026 11:46
29. dubna 2026 10:50
28. dubna 2026 16:34
Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu.
Zdroj: Lukáš Kovanda
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
