Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Inflace poprvé od loňského června zpomaluje, což je poměrně nečekané. Uhlí či dřevo zdražují výrazněji než elektřina, neboť Češi se v obavě právě i z drahé elektřiny horečně předzásobují

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Meziroční inflace v Česku poprvé od června 2021 klesá. V srpnu totiž vykázala úroveň 17,2 procenta, zatímco v červenci to bylo 17,5 procenta. Trh přitom předpokládal v srpnu další růst, když počítal s inflací 17,7 procenta. Česká národní banka ve své aktuální prognóze počítá se srpnovou inflací dokonce 19,3 procenta. Skutečná inflace tak za tímto odhadem zaostává o více než dva procentní body. To bude pro většinu bankovní rady České národní banky další – a pádný – argument pro to, aby na měnověpolitickém zasedání v tomto měsíci opět nedošlo k jakémukoli zvýšení úrokových sazeb.

Inflace výrazně zaostala za očekáváním také ohledně své meziměsíční dynamiky. Hladina spotřebitelských cen totiž mezi červencem a srpnem stoupla jen o 0,4 procenta, nejméně od loňského prosince. Trh přitom počítal s meziměsíčním růstem 0,8 procenta.

Za zmírněním meziroční i meziměsíční inflace stojí zásadním způsobem pokles cen pohonných hmot. Ty v srpnu meziměsíčně zlevnily o takřka deset procent. Prudký vzestup velkoobchodních cen elektřiny a plynu k nedávným historickým rekordům se do konečných cen propisuje pozvolna, například z důvodu fixací, takže jeho plný efekt se v inflaci ještě teprve projeví. Meziměsíčně v srpnu zdražovala daleko více tuhá paliva (uhlí, dřevo) než plyn či elektřina, což souvisí s předzásobováním se lidí před nadcházející topnou sezonou. Chtějí se tak zajistit proti právě dramaticky zdražujícím plynu a elektřině.  

Tuhá paliva ovšem citelně zdražují také meziročně, o bezmála 46 procent. Jejich cenový růst tudíž překonává zdražení elektřiny, jejíž cena vzrostla meziročně o necelých 35 procent. Plyn zdražil o více než 61 procent.

Za celý letošní rok vykáže inflace úroveň 16,6 procenta. Neboť pro příští měsíce je třeba počítat s jejím poměrně stabilním vývojem. Meziročně bude nadále vysoká, v blízkosti nynějších hodnot, avšak už nikoli zrychlující, a to i z důvodu rostoucí základny meziročního srovnání. Půjde tedy o chůzi po „stolové hoře“, z níž ukazatel meziroční inflace výrazněji sestoupí v příštím roce.

Témata:  inflace ekonomika uhlí dřevo

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.