Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Myslíte si, že je pivo v Česku drahé? Vyvedeme vás z omylu

Pivo, ilustrační fotografie
Pivo, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Průměrný Čech vypije za rok více než sto litrů piva. Spotřeba zlatavého moku u nás je sice stabilní, lidé ale stále více dávají přednost lahvovému pivu doma před točeným pivem v hospodě. A to i přesto, že cena piva je v Česku v porovnání se světem velmi nízká.

Analytici Deutsche Bank shromáždili údaje o cenách různých služeb pro svou nedávnou zprávu pro klienty. Mezi nimi jsou zahrnuty i ceny piva (500 ml nebo 1 pinta) za rok 2017 v místech, kde žijí a pracují větší skupiny Němců.

Z těchto dat vyplývá, že pivo je nejlevnější v Praze (v přepočtu asi 1.30 dolaru), Johannesburg (1,70 dolaru), a Lisabonu (2 dolary). Na druhou stranu nejvíce za pivo zaplatí lidé v norském Oslu Norsko (9.90 dolaru), Singapuru (9,00 dolarů) a Hongkongu (7,70 dolarů).

Co se týče amerických měst, nejdražší je New York City, kde pivo v průměru stojí 7,40 dolarů. Na paty mu ale šlape Boston s 7,20 dolary, píš server Bussines Insider.

Podíl piva, které Češi pijí v hospodách či restauracích, klesl na rekordně nízkou úroveň 38 procent. Ukazují to údaje z loňského průzkumu Českého svazu pivovarů a sladoven, který každoročně připravuje společně s Centrem pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR.

Zatímco v roce 2014 a 2015 připadalo na spotřebu mimo hospody či restaurace necelých 60 procent, v roce 2016 už se podíl piva vypitého doma zvýšil na 62 procent.

Témata:  ceny potravin pivo

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy