Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Školství čeká finanční krize: V rozpočtu na rok 2025 chybí 13 miliard na mandatorní výdaje

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Depositphotos

V návrhu rozpočtu pro školství na rok 2025 chybí finanční prostředky na pokrytí mandatorních výdajů v celkové výši 13,6 miliardy korun, upozornil Radek Sárközi. Největší část tohoto deficitu, 11 miliard korun, je určena na platy nepedagogických pracovníků, konkrétně za měsíce září až prosinec 2025. Další částky zahrnují 2,4 miliardy korun pro soukromé školy a 0,2 mld. pro školy církevní. 

Aby vláda Petra Fialy splnila své programové prohlášení 130 % průměrné mzdy v ČR pro učitele, musel by se školský rozpočet navýšit o 21 miliard korun. Bez tohoto navýšení zůstane vládní závazek nesplněný, což by mohlo vést ke zhoršení motivace v pedagogické sféře a ještě většímu nedostatku kvalifikovaných učitelů v systému. Významné finanční posílení školského rozpočtu tak zůstává jedním z klíčových kroků pro budoucnost českého školství.

Ilustrační fotografie Ilustrační fotografie
Foto: Pedagogická komora

Oproti letošnímu rozpočtu dochází ke snížení financí pro organizace pracující s mládeží (např. Junák) o 7 milionů korun nebo na zabezpečení soutěží (olympiády) o 621.848 korun. Upozorňujeme, že návrh školského rozpočtu pro rok 2024 obsahoval v těchto položkách krácení o 10 % oproti předchozímu roku, v roce 2023 šlo tudíž na tyto aktivity výrazně více peněz, než půjde v roce 2025.

Témata:  školství

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy