Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ÚS zrušil omezení zakazující maloobchodní prodej a služby

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Ústavní soud (ÚS) vyhověl návrhu 63 senátorů a zrušil část usnesení vlády týkající se omezení pro maloobchod a služby zavedených kvůli šíření koronaviru. Nebyla podle něj dostatečně odůvodněna. Soudu například vadil výběr prodejen, které zůstaly otevřeny a které musely být zavřené.

Obchody ale bezprostředně otevřít nemohou, protože do 14. února je platné obdobné vládní usnesení, uvedl soud v rozhodnutí, které dnes zveřejnil na svém webu.

Senátorům mimo jiné vadil vládní výběr sortimentu povolených či nepovolených obchodů. Zatímco například kamenné obchody s obuví či oblečením zůstaly před zimou uzavřené, květinářství, železářství či obchody se střelivem mohly mít otevřeno.

Návrh senátorů uváděl, že vládní zákaz nepřiměřeně a iracionálně zasahuje do základního práva svobodně podnikat podle článku 26 Listiny základních práv a svobod. Zejména namítal nerovný přístup k podnikatelům podle prodávaného druhu zboží. Vláda v napadených usneseních ani při jejich přijímání podle senátorů nevysvětlila, proč přikročila k zákazu u některých provozoven a proč jiné mají ze zákazu výjimku.

Ústavní soud návrh na zrušení opatření obdržel loni v listopadu. Týkal se konkrétních usnesení, která už sice nejsou v platnosti, ale nahradila je nová s obdobným obsahem. Senátoři doplnili svůj listopadový návrh na zrušení zákazu maloobchodu. Soud tak zrušil opatření o uzavření obchodů a provozoven služeb, jež zavedlo vládní usnesení z 28. ledna. Ani to ale už není v platnosti.

"Ústavní soud si je vědom okolnosti, že k publikaci tohoto nálezu a tedy i k jeho vykonatelnosti vyhlášením ve Sbírce zákonů dojde až po uplynutí platnosti napadeného krizového opatření (14. 2. 2021). Jakkoliv je proto zřejmé, že v důsledku tohoto nálezu bezprostředně nedojde k otevření maloobchodního prodeje, Ústavní soud považuje závěry obsažené v odůvodnění tohoto nálezu za velmi zásadní, jelikož představují jakési memento pro případná další omezující opatření vlády," stojí v rozhodnutí soudu.

Ústavní soud zdůraznil, že nezpochybňuje existenci legitimního cíle, který napadené opatření sleduje, což je podle vyjádření vlády zabránění či aspoň zmírnění šíření covidu-19. Vláda podle ÚS ale v napadených usneseních ani při jejich přijímání nevysvětlila, proč přikročila k zákazu u některých provozoven a proč jiné mají ze zákazu výjimku.

Soud také zdůraznil, že regulace práv a povinností jednotlivců, potažmo rozhodování o tom, které skupině obyvatel zůstanou práva zachována a která naopak ponese břemena spojená s jejich omezením, nesmí být v moderním ústavním státě pouze projevem politické vůle.

Ústavní soudci dostali už desítky podnětů v souvislosti s jarním a podzimním nouzovým stavem a vládními opatřeními proti koronaviru. Žádným návrhům ani stížnosti dosud nevyhověli, často je odmítali z formálních a procesních důvodů, také proto, že v mezičase sporné předpisy pozbyly platnost.

Témata:  ÚS (Ústavní soud) maloobchod Koronavirus COVID-19 soudy

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy