Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Má vláda zvyšovat plošný rodičovský příspěvek, nebo jen přileje oleje do inflačního kotle?

rodina
rodina
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Na počátku roku 2020, kdy se rodičovský příspěvek zvedal naposledy, se za 300 tisíc korun, což je jeho nynější celková nominální částka na jedno dítě, dalo koupit to, nač teď člověk potřebuje zhruba 380 tisíc korun. Z důvodu tohoto inflačního znehodnocení kupní síly rodičovského příspěvku by bylo namístě jej zvýšit. Určitým kompromisem může být vzestup na 350 tisíc od příštího roku. Takový nárůst by i tak citelně zaostával za inflací nasčítanou od výchozího roku 2020.

Jenže každé navýšení té či oné sociální dávky dále přilévá oleje do inflační kotle. Zvláště, jde-li od dávku plošnou. Což právě je případ rodičovského příspěvku. Proto se jako rozumnější – protože z hlediska veřejných rozpočtů úspornější a mnohem méně proinflační – jeví varianta ponechání rodičovského příspěvku na stávající úrovni, ovšem při současném dalším zvýšení přídavku na dítě. Ten představuje zacílenou dávku, která tedy není plošná jako rodičovský příspěvek.

Přídavek na dítě podporuje rodiny s nižšími příjmy, tedy ty, které jsou současnou rapidní inflací poškozeny nejvíce. Bohatší rodiny mohou zvládnout popasovat se s ní bez navyšování jim příslušejících dávek. A to i proto, že takzvané zrušení superhrubé mzdy, jež je platné od začátku roku 2021, navyšuje disponibilní příjmy ve větším rozsahu právě bohatším domácnostem.  

Témata:  rodičovský příspěvek děti rodina

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy