Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kreml vyvíjí tlak na ruské oligarchy. Putin chce po velkých firmách investice 120 miliard USD

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Grafton

Kreml vyvíjí tlak na ruské oligarchy, aby do konce funkčního období prezidenta Vladimira Putina vydali na nové investice 120 miliard USD (2,7 bilionu Kč). To představuje růst o 15 až 20 procent. Putin si stanovil za cíl zvýšit celkové investice v Rusku na čtvrtinu hrubého domácího produktu, což by byla nejvyšší úroveň od doby Sovětského svazu. Pokud Kreml s investičním návrhem uspěje, mohlo by to znamenat, že akcionářům zůstane méně peněz, protože kapitálové výdaje firmy financují ze svého zisku, napsala agentura Bloomberg.

Ruská ekonomika uvázla v pasti, protože západní sankce ji odřízly od zahraničního kapitálu a technologií. Kreml se snaží nalézt alternativy, aby nastartoval růst a Putin mohl splnit sliby na zvýšení životní úrovně. Nejistý ekonomický výhled spolu se sankcemi a často nepřátelským podnikatelským klimatem způsobují, že firmy jsou obezřetné ve výdajích na nový kapitál. To však ohrožuje naděje Kremlu na hospodářský zlom. Úředníci se proto rozhodli zvýšit na firmy tlak.

"Firmy snižují nebo odkládají investice, takže se musejí použít všechny nástroje," řekl náměstek ředitele moskevského ekonomického institutu Centrum pro makroekonomické analýzy a krátkodobé prognózy Vladimir Salnikov. "To možná není nejlepší stimul, ale funguje."

Minulý měsíc jeden z vysoce postavených poradců Kremlu šokoval investory a magnáty návrhem na zvýšení daní z "nadměrných příjmů" některých z největších těžařských a chemických firem a producentů kovů, ze kterých chtěl získat až 500 miliard rublů (163,2 miliardy Kč). Po kritice od podnikatelské komunity a části vlády se od tohoto plánu odstoupilo a Kreml zaujal mírnější přístup, když nabídl zvláštní právní a daňové zvýhodnění firmám, které uskuteční nové velké investiční projekty, a setkal se jednotlivými hráči, aby se ujistil, že návrh přijmou.

Cílem ministerstva financí je získat prostřednictvím toho mechanismu do roku 2024, kdy Putinovi končí funkční období, na dodatečných investicích osm bilionů rublů, uvedl mluvčí ministerstva Andrej Lavrov.

Úředníci se osobně setkávají se šéfy společností, aby s nimi vyjednali projekty a podepsali je. Firmy však v tuto chvíli doufají, že se jim podaří získat zvláštní podmínky pro výdaje, které se i tak chystají uskutečnit, než aby slibovaly nové výdaje.

Aby se podařilo splnit Putinův cíl na podíl investic do roku 2024, je potřeba zvýšit investice ze současné úrovně o 19 bilionů rublů, uvádí ministr hospodářství Maxim Oreškin. Pokud budou investice činit čtvrtinu HDP, dostane se Rusko na stejnou úroveň jako Turecko, stále však bude zaostávat za Čínou, kde tento podíl činí 42 procent. Kromě investic velkých firem vláda počítá také se zvýšením výdajů na nové silnice, železnice a další infrastrukturu.

Témata:  Vladimír Putin Rusko USA

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.