Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rodina a práce? Matky pracující na plný úvazek více trpí stresem, ukázal výzkum

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Matky pracující na plný úvazek trpí oproti bezdětným ženám se srovnatelnou pracovní dobou o 18 procent více stresem, v případě žen se dvěma dětmi dokonce o téměř 40 procent. Vyplynulo to z rozsáhlé studie, během níž britští vědci zkoumali 11 klíčových ukazatelů chronického stresu. Informuje o tom britský deník The Guardian.

Úlevu může podle vědců přinést kratší pracovní doba, naopak práce z domova nebo flexibilní úvazek žádná pozitiva nenabízejí.

Vědci z Manchesterské a Essexské univerzity analyzovali údaje 6025 účastnic takzvaného Longitudinálního výzkumu britských domácností, v jehož rámci odborníci dlouhodobě sledují na 40.000 domácností ve Spojeném království. Podle deníku The Guardian je to největší průzkum svého druhu na světě.

Mezi symptomy chronického stresu patří podrážděnost, úzkost, deprese, bolesti hlavy a nespavost, připomíná server Independent.

Vědci zjistili, že chronický stres lze zkrácením pracovní doby snížit i u pracujících otců.

Témata:  práce rodina děti

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.