Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Brexit: Odchod z EU se dotkne statisíců Britů, kteří žijí jinde v unii

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Britský odchod z Evropské unie, ať už se odehraje koncem tohoto měsíce či později, na základě smlouvy či bez ní, bezprostředně ovlivní život velké skupiny britských občanů, kteří nyní žijí v ostatních zemích EU. Evropská komise v minulých letech nejčastěji uváděla, že jich je necelých 1,3 milionu, dostupné statistiky ale ukazují o něco málo nižší údaje.

Nejpřesnější statistiku zřejmě nabídl v dubnu 2018 britský národní statistický úřad (ONS), podle kterého žilo k počátku ledna 2017 v EU jinde než v Británii a v Irsku celkem 784.900 britských občanů.

Evropská komise má k dispozici také odhad Organizace spojených národů OSN, založený na údajích z let 2010 a 2011, ovšem s projekcí změn až k roku 2017. Podle těchto dat žilo mimo Británii a Irsko asi 991.000 britských občanů. S připočtením 278.000 Britů žijících v Irsku je výsledek 1,27 milionu britských občanů, kteří si pro život vybrali jinou zemi EU.

Historicky i geograficky blízké Irsko přitom není zemí, kde jsou Britové k nalezení nejčastěji. Tou je Španělsko, v němž podle dat britského ONS žije 294.000 britských občanů a podle údajů OSN 278.000. Výraznou částí mezi nimi jsou podle ONS lidé nad 65 let, tedy Britové, kteří se rozhodli na důchod usadit v jižní Evropě. Podobně vysoký podíl starších osob vykazuje i britská komunita v Portugalsku, na Maltě, Kypru či v Bulharsku.

Naopak ČR je spolu s Finskem zemí, kde má britská komunita "expatů" největší podíl osob v produktivním věku. Ve Finsku je to podle ONS 88 procent, v ČR 87 procent. Britové v produktivním věku ale převažují nad jinými věkovými skupinami ve všech zemích EU, uvedl ONS.

Zajímavá může být v tomto ohledu také tabulka, kterou má k dispozici evropský statistický úřad Eurostat. Týká se počtu občanství, které v jiných zemích získali lidé původem z Británie a jasně z ní plyne růst zájmu o pas jiné země EU v letech 2016 a 2017, tedy po britském referendu o vystoupení z unie.

Britové však o občanství nežádají nějak hromadně. Nejvíce se tak Podle Eurostatu v roce 2017 dělo v Německu, v 6851 případě. Proti roku 2015 je to výrazný nárůst, tehdy se občany Německa stalo jen 594 lidí z Británie, stále je to ale jen malý díl ze skoro 97.000 Britů, kteří podle ONS v Německu dlouhodobě žijí. Z českého společenství 6300 občanů Británie požádalo v roce 2017 o české občanství podle Eurostatu 36 osob. Proti roku 2015 - kdy to byli lidé dva - je to také jasný vzrůst.

Témata:  Brexit Velká Británie EU

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.