Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Důvěra v ekonomiku ČR je nejslabší za poslední dva roky

Vývoj ekonomiky
Vývoj ekonomiky
Foto: Pixabay

Česká ekonomika šlape na brzdu – a nohu z brzdného pedálu ještě nesundává. To lze vyčíst z předstihového ukazatele důvěry v českou ekonomiku, který za letošní březen vykazuje svůj nejslabší výsledek od března roku 2017.

Meziměsíčně pak důvěra v ekonomiku poklesla letos březnu nejvýrazněji od loňského července. Markantní je zvláště propad důvěry ve spotřebitelském segmentu. Důvěra spotřebitelů se propadla na nejnižší úroveň od srpna roku 2016. Důvěra však klesala také v podnikatelském segmentu. Propadla se ve všech jeho klíčových sektorech kromě stavebnictví. Je tedy slabší jak v průmyslu, obchodě, tak i ve vybraných službách. Za první tři měsíce letošního roku vykazuje největší pokles důvěry spotřebitelský segment a pak podnikatelský sektor obchodu. Důvěra letos v prvním čtvrtletí vzrostla jedině v podnikatelském sektoru stavebnictví.

Pokles spotřebitelské důvěry značí, že letošní citelné zdražení bydlení energií v čele s elektřinou se postupně „zakousává“ do peněženek Čechů. Češi se obávají příchodu ekonomického útlumu a souvisejícího růstu nezaměstnanosti. To umocňuje jejich strach ze zhoršení vlastní finanční situace. Podnikatelé v průmyslu podobně jako spotřebitelé vyhlížejí zhoršení svých podmínek. Důvodem je ponejvíce zpomalování německé ekonomiky a tamního průmyslu. Německo je v tomto ohledu České republice tím, čím je jemu samému pro změnu Čína. Takže v rostoucích obavách českého průmyslu se zrcadlí, byť spíše zprostředkovaně, také čínské zpomalení a celní přestřelka, kterou Peking vede se Spojenými státy.

Optimisticky tak v březnu působí pouze vývoj nálady ve stavebnictví. Podnikatelé ve stavebnictví těží z limitovaných kapacit sektoru, které způsobují, že „mají stále práce dost“. A to přesto, že sektor za letošní rok meziročně příliš neproroste, pokud vůbec. Narazil totiž na své kapacitní limity. Což je zatím ale potíž zejména z makroekonomického pohledu, nikoli z mikroekonomického pohledu jednotlivých podnikatelů ve stavebnictví.

Další vývoj nálady v české ekonomice bude značně - až takřka výhradně - závislý na zahraničním vývoji. Dokud se nepodaří rozehnat mračna celní přestřelky a dokud se nepodaří rozptýlit nejistotu spjatou s brexitem, nelze předpokládat opětovný růst důvěry v tuzemskou ekonomiku. To jsou však stále jen podmínky nutné, nikoli postačující, informuje Lukáš Kovanda, Ph.D.,hlavní ekonom Czech Fund.

Témata:  ekonomika krize

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.