Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Českým firmám hrozí, že nezískají zakázky na dostavbě JE Temelín

Českým firmám hrozí, že nezískají zakázky na dostavbě JE Temelín

Foto: Radek Sycha, MoneyMAG.cz

Českým společnostem hrozí, že nezískají zakázky na dostavbě jaderné elektrárny v Temelíně, současná podoba výběrového řízení jim ani nezaručuje, že by mohly na největší zakázce v historii země dosáhnout nějakého významnějšího podílu. Uvádí to čtvrteční vydání deníku E15.

„Zájem zahraničních zhotovitelů o spolupráci s českými subdodavateli se podle mých informací vytrácí,“ uvedl pro deník člen Národní ekonomické rady vlády Vladimír Dlouhý a potvrdil, že se rada tímto tématem zabývala na svém posledním jednání toto pondělí a bude v něm pokračovat. Na příštím jednání NERV by se měl k celé věci vyjádřit zástupce zadavatele tendru – společnosti ČEZ. Záležitosti se hodlá věnovat také premiér Petr Nečas.

O zakázku na stavbu třetího a čtvrtého bloku Temelína za zhruba 200 miliard korun soutěží tři zájemci – americký Westinghouse, francouzská Areva a konsorcium ruského Rosatomu s českou Škodou JS. Dlouhý upozorňuje, že formou výběrového řízení je veřejná obchodní soutěž a ta neumožňuje rozsah dodávek z Česka ovlivňovat. Všichni tři uchazeči sice uzavírají předběžné smlouvy o subdodávkách s českými firmami, ty ale většinou nejsou závazné.

„Všechna prohlášení, kolik procent dodávek nabídnou českým firmám, beru s rezervou. Uvidíme, co opravdu bude v nabídkách uchazečů,“ řekl vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína Václav Bartuška. Kritika toho, že Češi na rozdíl od podobných zakázek na jaderné elektrárny v jiných zemích vypsali standardní tendr podle zákona o veřejných zakázkách, zaznívá již delší dobu. „Nemá ale smysl se stále vracet k počátečnímu bodu,“ řekl v této souvislosti Bartuška. Zdůrazňuje, že pokud by zadavatel výběrového řízení tak či onak upřednostnil firmu z jedné země, okamžitě by to napadli právníci těch, kteří by se tím cítili poškozeni.

Vladimír Dlouhý se obává, že se čeští subdodavatelé dostanou mimo hru, i když kvalita jejich výrobků často dosahuje lepších parametrů než u zahraniční konkurence. „Platí to především o takzvané nejaderné části, tedy u turbín, strojoven nebo generátorů,“ upřesňuje ekonom. Je pravděpodobné, že se na nových blocích Temelína budou podílet české stavební firmy, podle odborníků však jde hlavně o to, aby se uplatnily strojírenské firmy, které jsou schopny dodávat zařízení pro elektrárny a uchovat tak pro Česko know-how v oblasti jaderné energetiky.

Majitel vítkovických strojíren Jan Světlík kupříkladu už dříve navrhoval, aby se temelínský tendr rozdělil, zahraniční zájemce by dodával know-how a základní části reaktoru, zatímco další subdodávky by měl na starosti český dodavatel typu Škody Praha. Ekonom Dlouhý nyní upozorňuje, že mnoho času na hledání možných řešení není. V červenci mají být odevzdány nabídky uchazečů.

Témata:  Temelín

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.