Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Euro v ohrožení. V Řecku propadly vládní strany

Euro v ohrožení. V Řecku propadly vládní strany

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Předčasné parlamentní volby, které se v neděli uskutečnily v Řecku, znamenaly podle povolebních odhadů velké ztráty přízně voličů pro vládní socialisty a konzervativce. Do parlamentu se naopak dostali neonacisté, informuje agentura AFP.

Volební místnosti se uzavřely v 19.00 hodin místního času (18.00 hodin SELČ). Odhady, tzv. exit-polly, potvrdily předvolební průzkumy, které předpovídaly odliv příznivců vládních stran Nová demokracie (ND) a socialistického PASOKu. Komentář stanice CNN uvedl, že voliči "potrestali" vládních strany za úsporná opatření, která přijaly výměnou za záchranný balíček Evropské unie, Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky. Finanční škrty oslabily pozici těchto proevropských stran a nahnaly část voličů do náručí levicových i pravicových radikálů. Nová demokracie vedená Antonisem Samarasem bude nejsilnější parlamentní stranou – měla by získat 17 až 20 procent hlasů. Ve volbách v roce 2009 ale dostala 33,5 procenta hlasů. "Jsme jasně stranou, která vyhrála," řekl stínový ministr zahraničí Panos Panagiotopoulos. Zisk dvaceti procent sice dělá z ND nejpočetnější parlamentní stranu, sestavit vládu a pokračovat tak v proevropském kurzu šetření se jí ale nemusí podařit asi se socialisty. Samaras pro stanici Mega uvedl, že pokud vítězství jeho strany potvrdí oficiální výsledky, bude čekat pověří sestavení vlády prezidentem. "Jsme připraveni převzít odpovědnost a vytvořit vládu národní záchrany," řekl Samaras s tím, že vláda bude mít dva výlučné cíle: udržet zemi v eurozóně a podpořit ekonomický růst. Socialisté by měli podle odhadů obdržet 14 až 17 procent. V roce 2009 přitom získali téměř 44 procent hlasů. PASOK dokonce nebude ani druhou nejsilnější parlamentní stranou – levicová Koalice radikální levice (Syriza) má odhad zisku 15 až 18,5 procenta. Před třemi lety získala jen 4,6 procenta. "Po dvou letech barbarství se vrací demokracie," řekl její předseda Alexis Tsipras. Syriza vystupuje jednoznačně proti dalším úsporným opatřením. Čtvrté místo obsadili Nezávislí Řekové. Těm voliči dali deseti až 12 procent hlasů. Komunistická strana Řecka (KKE) získá 7,5 až 9,5 procenta. V roce 2009 je volilo 7,5 procenta voličů. Jsou to právě komunisté, kteří chtějí, aby Řecko odešlo z eurozóny. Do parlamentu se také dostane – poprvé po téměř čtyřiceti letech – neonacistická strana Zlatý úsvit. Ta by měla získat šest až osm procent hlasů voličů. To by jí ve 300členném parlamentu zajistilo více než 25 poslanců. "Nastává nové nacionalistické hnutí," uvádí se na webu Zlatého úsvitu. "Stovky tisíc Řeků se dynamicky připojilo k národnímu směru pro velké, svobodné Řecko," dodává Zlatý úsvit, který své příznivce nalákal na protipřistěhovaleckou rétoriku. V Řecku, které má 11,28 milionu obyvatel, žije více než jeden milion nelegálních přistěhovalců z Afriky a Asie.

Hranice pro vstup do řeckého parlamentu jsou tři procenta. Konečné výsledky by měly být zveřejněny kolem 22.00 hodin SELČ. Podle odborníků se mohou zásadně lišit od povolebních odhadů.

Témata:  Řecko EUR

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.