Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Samková se zlobí: Cikánofil a rasista zároveň? Něco tady nehraje

Samková se zlobí: Cikánofil a rasista zároveň? Něco tady nehraje

Foto: Reprofoto ČT

Horlivé debaty na téma migrace netrápí v posledních dnech jen Českou republiku. Problémy s přistěhovalci řeší i Švýcarsko, které si v neděli v referendu odhlasovalo strop pro omezení imigrantů, včetně občanů členských států Evropské unie. Nejinak je tomu i v dalších evropských zemích, u nás je však situace zcela odlišná.

Problémy s nekončící vlnou imigrantů však nezažívá pouze Švýcarsko, ale i další země Evropy. Německo se dlouhodobě potýká s masivním nárustem přistěhovalců a podle serveru migraceonline.cz tvoří pětinu obyvatel lidé s migrantským původem. Podobně je na tom i Španělsko, které již několik let vede přistěhovalcům tvrdou finanční válku.

Tento problém začala nedávno řešit i Velká Británie. Začátkem ledna se premiér David Cameron v rozhovoru pro BBC zmínil o možném omezení imigrantů z evropských zemí. Podle něj se jedná o jednu z priorit, kterou je potřeba v rámci vztahů s Evropskou unií změnit, a pokud se situace nezačne řešit, Spojené království uvažuje o blokování dalšího rozšiřování EU.

I u nás je debata o imigraci palčivou otázkou posledních týdnů, byť jde o dvousečnou zbraň. Většina politiků, kteří zákaz či omezení přistěhovalectví veřejně obhajují, se setkávají s nenávistnými a urážlivými reakcemi, obviňující dotyčné přinejmenším z rasismu. Své by o tom mohla vyprávět Klára Samková, právnička a kandidátka do Evropského parlamentu za hnutí Úsvit.

Jak se k těmto obviněním staví? "Je nutno říci, že jsem sjednotila národ. Jedna polovina mne považuje za cikánofilku, druhá za rasistku. Nenávidí mne leckdo...už tento problém absolutního rozdělení na dva tábory ukazuje, že něco není v pořádku. A to něco je, že není zvykem přemýšlet. Protože, zcela objektivně, člověk nemůže být rasista a přitom cikánofil. Už zde je vidět, že se vloudila do úvah "sociálních sítí" logická chyba," sdělila Samková exkluzivně serveru EuroZprávy.cz.

Zajímavý paradox však přinesly poslední průzkumy, které staví Tomia Okamuru, lídra hnutí Úsvit, do pozice jednoho z nejoblíbenějších českých politiků. Je tedy možné, že sdílí stejné stranické preference, jako jedna z nejnenáviděnějších žen současnosti?

Podle Samkové však její názory oblíbenost hnutí Úsvit neohrozí. "Buď budeme hledět na to jestli někdo "přehodnotí svůj postoj", anebo se budeme snažit říkat pravdu, nastolovat i nepohodlná a nepopulární témata. Ono "přehodnocování stanovisek" mi hodně připomíná "přehodnocování postojů k návštěvě spřátelených vojsk," sdělila nám Samková s odkazem na dobu po roce 1968.

Tvrdí také, že pokud se o věcech nebude mluvit, tak se nevyřeší. "Je to na lidech, zda si budou chtít opět nalhávat do kapsy a říkat, že Úsvit a obzvláště Samková jsou strašliví, anebo se budou chtít nad věcmi zamyslet," dodává právnička.

Témata:  Klára Samková (advokátka)

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.