Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Obří rozpočtové škrty USA dosáhnou více než 1,5 bilionu dolarů

Obří rozpočtové škrty USA dosáhnou více než 1,5 bilionu dolarů

Foto: DataLife

Americký prezident Barack Obama připravuje detailní plán snižování deficitu, který jde dále, než cíl kongresového výboru s úsporami 1,5 bilionu dolarů (zhruba 25,3 bilionu Kč). Informovala o tom ve středu agentura Reuters.

Podle aparátu z Bílého domu mohou být součástí konečného balíčku i opatření na vytváření pracovních míst.

Obama by měl o svých návrzích hovořit ve svém proslovu v pondělí 5. září. Návrh podle agentury Reuters může obsahovat opatření včetně snížení daní, investic do infrastruktury, pomoci pro dlouhodobě nezaměstnané a podporu pro konkrétní odvětví. Obamův zásadní projev se má ale týkat především jeho plánu na vytváření pracovních míst. Míra nezaměstnanosti ve Spojených státech už řadu měsíců převyšuje devítiprocentní hranici. Právě situace na trhu práce je brána za největší překážku pro Obamovo znovuzvolení na šéfa Bílého domu v příštím roce. Republikáni jsou ale k Obamovým záměrům značně skeptičtí. "Nepotřebujeme další řeč. Stačí plán předložený na papíře. Vážně, prostě ho pošlete poštou. Publikum a pódium k tomu není netřeba. Díky," uvedl na svém účtu na sociální síti Twitter mluvčí republikánského šéfa Sněmovny reprezentantů Johna Boehnera Brendan Buck. Obama v poslední době kvůli stavu americké ekonomiky čelí velkému tlaku. V USA je nyní zhruba 14 milionů lidí bez práce. Navíc se množí hlasy Američanů, že Obama pro zlepšení situace zejména na trhu práce dělá málo. Výrazné americké rozpočtové deficity mohou být podle středečního vyjádření Obamy upraveny bez radikální operace, pokud plán bude zahrnovat určité zvýšení příjmů.

Podle amerického prezidenta mohou za problémy amerického hospodářství republikání v Kongresu. "Zdržuje nás politikaření a neochota jedné frakce v Kongresu postavit zájmy země nad ty své," kritizoval Obama druhý den svého turné po středozápadě republikány. Americkým zákonodárcům se na konci minulého měsíce po několikatýdenním napjatém vyjednávání podařilo dospět k dohodě o navýšení dluhového limitu ze 14,3 bilionu dolarů (zhruba 239,7 bilionu korun) o nejméně 2,1 bilionu dolarů (35,2 bilionu korun). Na základě plánu by měl Washington během příštích deseti let ušetřit 2,4 bilionu dolarů (40,2 bilionu korun). Zákon ale nezavádí žádné nové daně a vytváří mocný výbor Kongresu, který by měl do konce listopadu navrhnout balíček pro snížení deficitu. Nový dluhový limit by měl vystačit do roku 2013. Ratingová agentura Standard & Poor's přesto začátkem srpna snížila Spojeným státům americkým o stupeň špičkový dlouhodobý úvěrový rating AAA na AA+. Spojené státy americké o svůj špičkový dlouhodobý úvěrový rating AAA přišly vůbec poprvé v historii. Standard & Poor's ho Spojeným státům totiž snížila o jeden stupeň na AA+. Americké dluhopisy už totiž podle agentury nejsou bez rizika, za což může "propast mezi politickými stranami", která snížila důvěru ve schopnost vlády země spravovat její finance. Spojené státy tak už oficiálně jsou považovány za dlužníka, který není schopný plnit závazky tak dobře jako například Francie, Německo, Velká Británie či Kanada. USA už od roku 1941 od ratingové agentury Standard & Poor's neměly jiný rating než AAA.

Témata:  USA škrty v rozpočtu

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.