Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jandák rozzlobeně: Poslanci chtějí více peněz. Bereme málo!

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Poslanci chtějí více peněz. Podle plánu vlády se jim plat příští rok navýší o jedno procento. Ani to ale některým nestačí. Nejhlasitěji si o přidání říká poslanec Vítězslav Jandák.

Základní plat řadového poslance je bez náhrad - 55 869 korun. Na živobytí poslance je to prý ale málo. Myslí si to hlavně poslanec za ČSSD Vítězslav Jandák.

"Porovnejte si platy poslanců v Evropě a čeští mají nejmíň. Když se dívám na platy ve veřejné správě, tak jsme na tom nejhůř. Tak to zrušme tu poslaneckou sněmovnu," rozčiluje se poslanec.

Kolik by si on sám představoval? "Já vůbec nevím, nad tím jsem neuvažoval, ale když porovnávám ty platy, tak mi nepřijde nějak velký ten plat," dodal Jandák, kterému ovšem zbylo minimálně na dovolenou.

Někteří poslanci si ale dobře uvědomují, že by jim zvýšení platů rozhodně nepomohlo při volbách, a tak podle nich zvyšování jejich platů teď není na místě.

"Současná situace rozhodně není vhodná k tomu, aby se zvyšovala jak minimální mzda tak poslanecké platy, poslanci ČSSD jsou rozpočtově většinou mimo realitu," sdělil Miroslav Kalousek ze strany TOP 09.

Poslanci o svých platech každý rok hlasují. Podle vládního návrhu by si měli přiklepnout na příští rok jedno procento. Jsou tací, podle kterých je to ale nesmysl, a chtějí rovnou změnu celého systému. O svém platu začnou poslanci rozhodovat v září, to půjde návrh do prvního čtení.

Témata:  poslanecká sněmovna Vítězslav Jandák

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.