Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

dTest: Nejdříve tři roky plaťte, až pak můžete odstoupit od smlouvy

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Lidé už většinou znají své právo do 14 dnů odstoupit od nákupu zboží na předváděcí akci. Společnost Zepter International s.r.o. však umí návštěvníky svých akcí překvapit. Na odstoupení od smlouvy si musí počkat i tři roky a po celou tuto dobu musí pod hrozbou pokuty platit takzvané Zepter Splátky.

Obchodníci běžně spotřebitelům vedle okamžité platby v hotovosti nabízejí financování prezentovaného zboží formou spotřebitelského úvěru. Společnost Zepter International s.r.o. svým potenciálním zákazníkům poskytuje ještě třetí variantu nazvanou Zepter Splátky. Jak napovídá název, jde o rozložení kupní ceny do několika splátek. „Hlavně se ale hodně načekáte. Zboží totiž dostanete až po zaplacení poslední splátky, což podle smlouvy bývá až po dvou letech. Výjimkou nejsou ani roky tři. Společnost se po doplacení kupní ceny zavazuje dodat zboží do 30 dnů, čekání se tak prodlužuje o další měsíc," říká Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu.

A dodává: „Dokonce tu neplatí ono pravidlo, že kdo si počká, ten se dočká, neboť si společnost vyhrazuje právo zrušit smlouvu z důvodu ukončení výroby spláceného zboží. Tři roky jsou přeci jen dlouhá doba."

V případě Zepter Splátek tak vzniká zcela absurdní situace. Spotřebitel je sice podle zákona oprávněn od smlouvy odstoupit ve lhůtě 14 dnů od převzetí zboží, nicméně tuto příležitost dostane až po 25 - 37 měsících od uzavření smlouvy. Až doplatí poslední měsíční splátku, má společnost další měsíc na dodání zboží, a teprve poté může zákazník smlouvu zrušit a požadovat vrácení kupní ceny. V podstatě to znamená, že zákon spotřebitelům dává právo na odstoupení, společnost Zepter sice spotřebitele o jeho existenci v souladu se zákonem poučí, avšak jeho realizaci odsune o několik let.

Ústavní soud ČR se již dříve opakovaně postavil na stranu spotřebitelů, když nároky společnosti Zepter nepřiznal pro rozpor s dobrými mravy, principem důvěry a právní jistoty. Ústavnímu soudu nejvíce vadila právě ujednání o smluvní pokutě a neúměrné oddálení dodávky zboží vázané na úplné doplacení kupní ceny. Obecné soudy poukázaly také na nepřiměřenou výši smluvní pokuty.

Ve formulářových smlouvách společnosti Zepter však tyto sporné podmínky najdeme i dnes. Zatímco spotřebiteli hrozí za porušení povinnosti zaplatit kupní cenu, a to za každou opožděnou splátku, pokuta ve výši 25 % z ceny zboží koupeného za desítky tisíc korun, nesplní-li společnost povinnost dodat zboží v dohodnuté době, žádná smluvní sankce ji nečeká.

„Takovéto nepřiměřené a nevyvážené podmínky jsou zakázané a nemají ve spotřebitelských smlouvách místo. To platí i pro ujednání oddalující předání zboží. Kdo o tom však neví, platí a čeká na dodání zboží," konstatuje Lukáš Zelený.

Témata:  důchodci Předváděcí akce (tzv. šmejdi)

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.