Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Norské zákony: Kdo dá jídlo bezdomovci, bude potrestán

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Jana Maxová / EuroZprávy.cz / MoneyMAG.cz

Norsko nemá v poslední době dobrou pověst kvůli kauze sourozenců Michalákových, které už několik let odmítá vrátit matce i přesto, že je před zákonem naprosto bezúhonná. A teď je tu další severská "perla".

Nejnovější norský nápad totiž ukazuje, že na řečech o tom, že seveřané se snaží společnost za každou cenu čistit a usměrňovat, možná něco bude.

Norští zákonodárci již brzy totiž mají schválit zákon, kterým plošně zakážou žebrání na veřejnosti. Takhle samo o sobě to zní nevinně a bohulibě, zákon ovšem skrývá neuvěřitelnou věc.

Vězení totiž nově nemá hrozit jen žebrákům a bezdomovcům škemrajícím o peníze, ale i těm, kteří chtějí udělat dobrý skutek a lidem bez přístřeší hodí pár drobných nebo jim dají něco k snědku. Trestem je dle návrhu až roční kriminál.

Cestu pro kontroverzní zákon vydláždily norské radnice, protože ve spoustě míst žebrání zakázaly. Politici na celostátní úrovni se ovšem nejspíš nechali trochu unést a celou myšlenku dovedli až do extrému.

Psali jsem: Děsivé VIDEO z Norska: Takhle Barnevernet odebírá děti

Témata:  bezdomovci Norsko

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.