Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko z fondů EU nestihne vyčerpat 85 miliard, hrozí se Šlechtová

Karla Šlechtová
Karla Šlechtová
Foto: ANO

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová se obává, že Česko letos nevyčerpá z evropských fondů v krajním případě až 85 miliard korun. Jde ale o krizovou variantu, výsledná "ztráta" bude s největší pravděpodobností výrazně nižší.

Česko má s čerpáním peněz z evropských fondů dlouhodobě problémy. V roce 2013 nedočerpalo 12 miliard korun a loni dalších devět miliard. Nyní hrozí, že to bude daleko více.  

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které čerpání peněz z fondů EU v Česku koordinuje, odhaduje, že celková suma nedočerpaných peněz za letošní rok bude činit mezi 18 až 23 miliardami korun. Krizová varianta ale počítá až s 85 miliardami.  

Při započítání vedlejších dopadů však MMR pracuje se i scénářem, že výše nedočerpání může být 41 miliard korun. "Pokud se nám nepovede vypořádat s některými riziky a nebudou realizovány například velké dopravní stavby, mohla by částka nedočerpaných peněz v roce 2015 z evropských fondů dosáhnout v krajním případě až 85 miliard korun," varovala ministryně Šlechtová. 

Nejvíce rizikových je pět operačních programů. Jde o OP Životní prostředí, OP Doprava, ROP Severozápad, Integrovaný operační program a OP Výzkum a vývoj pro inovace. MMR je dlouhodobě řadí do vysoce rizikové kategorie. Materiál ministryně představila na pondělním jednání vlády, jeho projednání však vláda nedokončila. Podle MMR se prý některé resorty domnívají, že pohled MMR jako národního koordinátora je příliš kritický a jejich programy nejsou tak rizikové, jak je MMR vidí. 

V lednu přijeli do Česka zástupci Evropské komise jednat, jak zachránit co nejvíce peněz. Jednou z možností je administrativní rozdělení projektů na dvě části. Nyní je takzvané fázování možné u projektů nad pět milionů eur (cca 140 milionů korun). ČR chce, aby se tato hranice snížila. "Podstatou fázování je, že se rozdělí na dvě části. Jedna část se zaplatí ze starého období a druhá část se zaplatí z nového období," řekla v rozhovoru s ČTK náměstkyně pro místní rozvoj Olga Letáčková. 

Česko také navrhlo, aby jednotlivé řídicí orgány mohly volněji přesouvat peníze v rámci svého operačního programu. Rychleji by se měly schvalovat revize operačních programů. Možností je i zařazení nových aktivit, které by šlo podpořit. Česko tak usiluje o umožnění financování silnic II. a III. třídy z evropských peněz. Letošní rok je posledním, kdy je možné čerpat peníze z programového období 2007 až 2013. Česko v něm mělo k dispozici více než 700 miliard korun.

Témata:  fondy EU Karla Šlechtová

Související

Aktuálně se děje

13. července 2026 17:01

Půjčka pro podnikatele: kdy se vyplatí sáhnout po rychlém řešení?

Podnikání je přesně o tom – o schopnosti reagovat rychle. Jenže rychlost stojí peníze, a peníze ne vždy přijdou ve chvíli, kdy je nejvíc potřeba. Znám to z vlastní zkušenosti: faktura odešla, ale peníze na účtu nejsou. Dodavatel čeká, nájemné se blíží a zákazník ještě nezaplatil. V takové chvíli půjčka pro podnikatele přestává být tabu a stává se čistě praktickým nástrojem.

Zdroj: Komerční článek

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.