Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Živnostníků v insolvenci přibývá. Obchodní společnosti bankrotují méně

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Cliqjobs.com

V lednu tohoto roku vyhlásilo bankrot 696 živnostníků. To je o 75 bankrotů více než v prosinci loňského roku. Počty zbankrotovaných obchodních společností začátkem roku 2015 nevzrostly. Vyhlásilo je 87 společností, což je srovnatelný počet s prosincem 2014. Počet osobních bankrotů meziročně klesl o dvě procenta.

Během roku 2014 klesl počet insolvenčních návrhů. Naopak ale vzrostl počet skutečně vyhlášených konkurzů, přibylo zejména živnostníků. V roce 2013 bylo vyhlášeno celkem 2224 konkurzů, z toho 849 se týkalo živnostníků. V loňském roce v Česku upadlo do konkurzu 2403 podnikatelů, živnostníků bylo 1110. „V oblasti počtu návrhů na vyhlášení bankrotu u fyzických osob podnikatelů stále zaznamenáváme růst. Za posledních 12 měsíců podalo návrh na bankrot 10 845 živnostníků. To je o 3916 návrhů více než v předcházejícím období. Meziročně se počet těchto návrhů zvýšil o 57 procent," popsal Jan Malý, ohlášený společník společnosti VPI CZ, v.o.s.

Podnikatelům škodí velké řetězce. Živnostníci v podstatě nejsou schopni konkurovat cenou ani množstvím nabízeného zboží. „Dle mého názoru se bankroty týkají zejména drobných živnostníků. Na jejich podnikání má vliv neustálé posilování pozic velkých řetězců na českém trhu. Ty se objevují v podstatě ve všech sférách podnikání, ať už se jedná o nábytkářské, potravinářské či oděvní řetězce, které drobné podnikatele prakticky vytlačují. Dlouhodobě se také na úpadku drobných podnikatelů podílí špatná platební morálka větších firem. Až třetina z nich platí faktury po splatnosti. Sejde-li se takových nezaplacených faktur větší množství, může to být pro živnostníka likvidační," vysvětlil Jan Malý.

Daří se zemědělcům, zato stavbaři a restauratéři bankrotují. Nejvíce bankrotů vyhlašují společnosti v Praze, Jihomoravském a Královéhradeckém kraji. „Podle insolvenčního rejstříku vyhlásily během ledna nejvíce bankrotů obchodní společnosti ve stavebnictví, obchodě a pohostinství. Naopak zemědělcům se na počátku roku dařilo. V této oblasti prozatím nebyl vyhlášen bankrot žádný. Co do počtu vyhlášených bankrotů obchodních společností si nejhůře stojí Praha. Tady bylo v lednu vyhlášeno 37 bankrotů, což je 40 procent z celkového počtu. Po osmi bankrotech hlásí společnosti z Jihomoravského a Královéhradeckého kraje," popsal Jan Malý.

Navzdory tomu, že počet osobních bankrotů meziročně klesl o dvě procenta, v lednu vyhlásilo osobní bankrot 1531 lidí, což je o 261 více než v prosinci 2014. Naopak klesl počet návrhů na vyhlášení osobního bankrotu. Ten podalo v lednu 1439 lidí – o 355 méně než v posledním měsíci roku 2014. „Obecně více insolvenčních návrhů je podáváno na jaře jako výsledek vánočních půjček a pak obvykle na podzim po letních prázdninách. Osobní bankroty jdou ruku v ruce s nezaměstnaností, a proto více insolvenčních návrhů je například v krajích Ústeckém či Moravskoslezském, nejméně návrhů pak má region hlavního města Prahy," uvedl Jan Malý.

Témata:  bankrot firmy živnostníci

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.