Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pojišťovny platí za léčbu miliony. Kolik stál nejdražší pacient?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Na 22,5 milionu vyšla Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP) léčba jednoho pacienta v roce 2014. Titul nejdražšího pacienta si vysloužil muž z Pardubicka trpící hemofilií.

Dvacet pacientů s nejdražší léčbou vyšlo VZP dohromady na více jak 300 milionů korun - poprvé v historii. V roce 2013 to přitom bylo 286,5 milionu korun. Ovšem náklady na léčbu toho úplně nejdražšího pacienta se výrazně snížily.

Zatímco v roce 2013 zaplatila VZP za jediného pacienta 46 milionů, a o rok dříve dokonce 54 milionů korun, vloni to bylo "jen" 22,5 milionu. Zato druhý nejdražší pacient přišel VZP prakticky na stejnou částku. Léčba hemofilika z Plzeňska stála 22 milionů.

Výše nákladů na léčbu pacientů trpících hemofilií se odvíjí individuálně od množství speciálního léku, který pacient musí brát. Bez něj by pacient s poruchou srážlivosti krve nemohl například ani na banální operaci, protože by během ní mohl vykrvácet.

Vedle hemofilie nejvíce rozpočty pojišťoven zatěžují poruchy metabolismu, onemocnění krve vyvolávající poškození ledvin či akutní respirační selhání. Věk pacientů nehrál roli. Mezi dvacítkou nejdražších pacientů je pětiletá dívka i 64letý důchodce. Zastoupeno je 6 žen a 14 mužů. Pacienti s nákladnou léčbou pocházeli ze všech koutů republiky.

Témata:  zdravotnictví VZP

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.