Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lidé nadstandard odmítají: Připlácet za zdraví si nechceme

Lidé nadstandard odmítají: Připlácet za zdraví si nechceme

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Zavedení nadstandardní zdravotní péče není po chuti většině Čechů, zatímco 52,8 procenta nehodlá za nadstandard platit vůbec, 37,3 procenta je ochotno připlácet v řádu stokorun. Pouze 8,1 procenta se chystá nadstandardních služeb využívat, ukázal průzkum Lidových novin zveřejněný v sobotu.

Reforma zdravotnictví ministra Leoše Hegera (TOP 09) tak podle průzkumu zůstane zřejmě nevyužita. Zejména starší ročníky odmítají myšlenku, že by za lékařské zákroky měly platit. Jen každý devátý člověk starší 60 let je ochotný zaplatit si například za kvalitnější sádru, vyplývá dále z šetření. Naopak každý třetí občan ve věku 18 až 39 let se chystá nadstandardu ve zdravotnictví využít pokaždé, kdy to bude možné.

S pomalejším rozjezdem reformy počítá i ministr Heger. V prvním roce si slibuje zisk kolem 200 milionů korun. Od ledna si budou moci pacienti připlácet za odlehčenou sádru, kvalitnější oční kontaktní čočky a klouby. Do nadstandardu by pak měla spadnout většina robotických operací a výběr konkrétního lékaře. Experti se však stále neshodli na přesné definici nadstandardu. To je pak podle odborníků hlavním důvodem, proč o něj lidé prozatím neprojevují zájem. Průzkum vytvořila pro Lidové noviny agentura Millward Brown ve dnech 13. až 16. září na reprezentativním vzorku 530 lidí starších 18 let.

Témata:  zdravotnictví

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.