Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Praze že je draze? Srovnání cen potravin vás překvapí

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

V Praze jsou oproti zbytku republiky vyšší platy, ale i vyšší ceny nájmů a služeb. Platí to ale i o potravinách? Možná budete překvapeni!

Český statistický úřad vydal srovnání průměrných spotřebitelských cen vybraných potravin a pokud jste čekali, že Pražáci nakupují dráž, než zbytek republiky, byli jste na omylu. Naopak – vypadá to, že Praha patří v cenách základních potravin spíše k levnějším regionům.

V přehledu ČSÚ jsou zahrnuty běžné základní potraviny a jejich průměrné ceny v krajích České republiky ve 42. týdnu letošního roku, tedy v půlce října 2015. Konkrétně se jedná o hovězí maso, vepřovou pečeni, šunkový salám, kuřata, mléko, sýr eidam, bílý jogurt, vejce, máslo, mouku, rýži, těstoviny, chléb a bílé pečivo, cukr, minerální vodu, bílé víno, pivo, brambory, pomeranče, banány, jablka, rajčata, papriky a mrkev.

Ze srovnání cen (zde) vyplývá, že nejdráže nakupují potraviny obyvatelé Středočeského kraje. Naopak nejlevněji je v kraji Moravskoslezském. Rozdíl v tomto vzorovém nákupu činí u těchto dvou regionů bez několika haléřů 110 korun.

Některé potraviny se v cenách napříč regiony liší jen minimálně, u některých položek je ale rozdíl výrazný. Například kilogram zadního hovězího masa bez kosti pořídíte v Moravskoslezském kraji průměrně za 184 korun, v jižních Čechách si ale musíte za to samé připlatit rovnou o 25 korun.

Témata:  potraviny ceny potravin

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.